Scéna.cz 

PEN klub – osmdesát let

Název PEN-klub se u nás vepsal do povědomí především svým spojením s prvním předsedou české odbočky Karlem Čapkem. Úkol, který si toto sdružení předsevzalo už při založení, bylo „bojovat za svobodu projevu, za svobodu tisku, na ochranu lidských práv“.
Co vůbec znamená zkratka PEN klub? I když bychom mohli mít dojem, že jde o „nomen omen“ (tedy pero = pen), je to dobře vymyšlená zkratka. Jednotlivá písmenka symbolizují jednotlivé literární kategorie – tj. básníci (Poets), publicisti (Essayists) a spisovatelé (Novelists). PEN klub vznikl ve Velké Británii v roce 1921 a navazoval na tradici anglických klubů, jejichž členové se scházeli a diskutovali při večeřích. Prozraďme, že prvním českým členem se stal v roce 1923 Alois Jirásek.

Vzhledem k tomu, že počátek 20.století přál i u nás nejrůznějším spolkům, v roce 1924 z iniciativy anglisty a amerikanisty Otakara Vočadla a spisovatele Karla Čapka vznikla česká odbočka PEN klubu. Čapkovy první dojmy z návštěvy PEN klubu ve Velké Británii známe díky dopisu, který tehdy poslal Olze Scheinpflugové: „Člověče, bylo to ohromně parádní, po mé levici rumunská královna a Mr. Galsworthy, po pravici Mr. Chesterton a španělská infantka Beatrice. Má řeč prý se moc líbila, má ji tisknout Times. Jsem zván k Shawovi, Wellsovi, jmenovali mě členem nejnoblesnějšího klubu…“
První schůze českého PEN klubu se konala 15. února 1925 v dnešní kavárně Louvre na Národní třídě v Praze, tehdejší klubovny sólistů Národního divadla. PEN klub měl tehdy 38 spisovatelů (mj. V. Mathesius, F. Langer, M. Pujmanová, F. Šrámek nebo bratři Čapkové). Kromě českých a slovenských autorů v jeho rámci spolupracovali i literáti němečtí, maďarští a židovští.
I když PEN klub byla organizace nepolitická, vzhledem k osobní angažovanosti jednotlivců se stala přirozeným fórem, které v době ohrožení svobody projevu nebylo možno přehlédnout. Velmi významně se pražská pobočka ozývala v době nastupujícího fašismu, kdy mj. iniciovala poskytnutí azylu v Československu německému spisovateli Thomasu Mannovi a mnohým dalším, kteří utíkali před nacismem. V té době český PEN klub v zahraničí reprezentoval Karel Čapek a o jeho prestiži svědčilo to, že jej odstupující předseda mezinárodního PEN klubu H.G. Wells navrhl za svého nástupce. Čapek svou kandidaturu stáhl ve prospěch Julesa Romainse, který jej však záhy zklamal… I když poslední meziválečný kongres v červnu 1938 v Praze vyzněl jako manifestace solidarity s ohroženým Československem, poté PEN klub ústy Romainse označil Mnichovskou dohodu za spravedlivé řešení.
Činnost českého PEN klubu byla nacisty zakázána v roce 1942 a jeho práci převzalo exilové centrum v Londýně. Po únoru 1948 nebyl klub výslovně zakázán, ale jeho činnost byla restrikcemi silně omezena. Definitivně klub přestal existovat v roce 1968. V 70. a 80. letech mezinárodní PEN klub i exilová pobočka výrazně vystupovaly na obranu zdejších spisovatelů-disidentů, což bylo ovšem nežádoucí... Český a slovenský PEN klub byly obnoveny až po roce 1989, kdy se postupně ve funkci předsedy české pobočky vystřídali Jiří Mucha, Ivan Klíma a dnešní předseda Jiří Stránský. Pro zajímavost dodejme, že v roce 2003 byl zvolen předsedou mezinárodního PEN klubu Jiří Gruša. Dnes má český PEN klub na dvě stě členů, mezi nejznámější patří Václav Havel, Josef Škvorecký či Václav Klaus. Mezinárodní PEN klub má 141 center v 99 zemích světa a sdružuje okolo 15 tisíc spisovatelů.