Scéna.cz 

Básník Zbyněk Hejda a Jean-Gaspard Páleníček v Paříži

V pařížském Českém centru proběhl počátkem prosince večer věnovaný básnickému velikánu Zbyňku Hejdovi. Jeho verše recitovali za hudebního doprovodu francouzští a čeští recitátoři. Večer doprovázela výstava fotografií Přemysla Havlíka. V průběhu večera s básníkem debatoval profesor české literatury na Sorbonně Xavier Galmiche.
Tímto večerem skončil druhý z cyklů literárních pořadů, které v Českém centru uvedl mladý všestranný umělec Jean-Gaspard Páleníček. Páleníčkovi ( společně s A.J. Liehmem) svěřilo České centrum kurátorství akce 60. LÉTA, komplexní kulturní přehlídky hudby, výtvarného umění a kinematografie této podstatné periody světové kultury 20. století. Akce 60. léta bude probíhat v Českém centru a i na dalších místech v Paříži od května do prosince 2005.

„Když mu bylo třicet, Hejda o sobě řekl, že ctil Holana na kolenou. Pro mě je tomu tak, že právě Hejdova poezie mi svítí jako hvězda. Já bych se bez jeho veršů rozhodně obejít nemohl,“ uvedl Jean-Gaspard Páleníček.
Na otázku, co mu literární pořady v Českém centru přinesly a co hodlá dělat dál, odpověděl Páleníček: „Nabídka Českého centra mě potěšila. Po odchodu z divadla mi to umožnilo úplně nezakrnět. Ovšem jednalo se i o otázku osobní hygieny. Musím říct ještě toto: Vašinka nám stále opakoval Goethovu lekci – a ve Francii to platí mnohem víc, než v Čechách – o rozdílu mezi recitátorem, který v nejlepším případě umí číst a jehož hlas se příjemně poslouchá (výsledkem je čistě fonická reprodukce), a deklamátorem, který si text přivlastňuje, interpretuje ho po svém a vytváří tak originální koherentní tvar. Tato forma uměleckého projevu má pak pro mě ještě jeden velký svod – verba volant, scripta manent – a tím je její efemérnost: je to zde, dnes, tento večer, a pak už nikdy víc. Zvukový či filmový záznam, ochuzen o zkušenost bezprostřední blízkosti herce, společného přijímání publika, atd., bude vždy mít jen informační charakter. Konečně co dál? Měl bych dostudovat. A psát.“
Celkem se Páleníčkových večerů zúčastnilo patnáct různých herců či hudebníků a shlédlo je přes pět set diváků. Nakonec poznamenejme ještě, že takřka všechna díla, která Páleníček v pařížském Českém centru ve francouzštině uvedl, také sám přeložil.