zvláštní poděkování
Quantcom.cz

„Knihovna je místo, kde by se lidé měli setkávat,“ říká ředitelka Zdenka Halamková

Knihovna Mladá Boleslav

autor: Z webu   

Před deseti lety dostala Knihovna města Mladá Boleslav do své péče novou budovu. Čtenáři tu najdou půjčovnu pro děti a mládež, půjčovnu pro dospělé s čítárnou a studovnou, v níž je veřejnosti k dispozici internet, ale i kulturní sál pro společenské akce. Jednou za měsíc připraví knihovna pro své hosty literární pořad nebo besedu se zajímavou osobností. V poslední době sem zavítali například Jan Burian, Jaroslava Moserová, Táňa Nálepková a Ivan Klíma.
Před prázdninami se rozběhla akce Čteme dětem. Ta má nenásilnou a hravou formou nalákat děti k četbě knih a zájmu o knihovnu. Podobně jako lekce knihovnicko-bibliografické přípravy, kde se žáci základních a středních škol seznamují s tím, co jim kniha a knihovna může nabídnout. Kromě ústřední budovy, jež letos slaví své desáté narozeniny, spravuje knihovna ještě další tři pobočky.

Ředitelka boleslavské knihovny Zdenka Halamková slaví letos také své malé jubileum. V prosinci to bude deset let, co stanula v čele zmíněné instituce. Za tu dobu se knihovna stala známější a svými uživateli vyhledávanější. Po deseti letech je také vhodná doba pro menší ohlédnutí a bilancování…

  • S jakými pocity jste v 94. roce do nové knihovny přišli a jak své působiště vnímáte dnes?
    Přišli jsme sem s pocitem, že se tu můžeme „lépe nadechnout a rozpažit“, protože předtím jsme měli prostory velmi stísněné. Knihovna byla rozmístěna v různých objektech po městě, takže v hlavní části, která se nacházela v obchodní akademii, byly pouze půjčovny a ředitelna. Před deseti lety se všechna důležitá oddělení dostala pod jednu střechu, což nám v rámci provozu přineslo zjednodušení, dostali jsme lepší prostory pro práci a pro naše uživatele.
  • Ohlédněme se ještě jednou za těmi deseti lety: Co se vám z předsevzetí a přání, která jste měli na začátku, podařilo splnit?
    Tehdy jsme měli k dispozici jen částečně automatizované knihovnické agendy a chtěli jsme ve všech odděleních půjčovat přes výpočetní techniku. Už tenkrát jsme začali plánovat veřejně přístupný internet. Obojí se nám povedlo: automatizovaný proces máme nyní v ústřední budově i v pobočce na sídlišti a stejně tak veřejný přístup k internetu. Obojí jsem pořídili pomocí grantových projektů a z dotací ministerstva kultury.
  • Vy ale neposkytujete jen knihovnické služby, snažíte se obohatit kulturní život města i jinak…
    Máme samostatnou místnost, kde pořádáme literární večery. Knihovna je také místo, kde by se lidé měli setkávat, a to nejen s literaturou, ale také vzájemně – jeden s druhým. Měli by mít možnost popovídat si se zajímavými osobnostmi, ať už jsou to spisovatelé z regionu, nebo současní známí autoři.
  • Co byste přála knihovně do dalších deseti let?
    Hodně spokojených čtenářů a také, aby nad sebou měla moudré zřizovatele, kteří jí budou nakloněni a její práce si budou cenit.

    Jak to vidí knihovnice?
    Protože mapovat veškerou činnost knihovny by vydalo na několik článků, zamíříme tam, kam veřejnost přijde nejčastěji - do půjčovny. Kdekdo by mohl knihovníkům závidět v domnění, že začínají svou práci podle otevírací doby v devět hodin, a že ve středu, kdy je zavřeno, si určitě dobře odpočinou. Pravda je však docela jiná. „Ještě než otevřeme, musíme založit v půjčovnách knihy na svá místa a srovnat je podle daného třídění. Pak nás čekají statistiky z předešlého dne, počítáme peníze, vyměňujeme deníky a časopisy,“ líčí začátek pracovního dne Jitka Chromá, vedoucí oddělení služeb čtenářům.
    Potom knihovnice v půjčovně až do večera obsluhují návštěvníky a dávají jim potřebné informace. Ve středu se mimo jiného připravuje objednávka titulů podle aktuální nabídky. Přijaté knihy se v oddělení zpracování fondu musí nejprve prohlédnout, do elektronického katalogu se přidá nový záznam a knížka se opatří bezpečnostním kódem. (Bohužel, vynalézavost zlodějů nezná mezí, a když si kvůli kódu nemohou publikaci odnést celou, vytrhnou si alespoň „na památku“ některé stránky.) A co všechno ovlivňuje výběr nových titulů? „Snažíme se o vyvážený fond, abychom měli co nabídnout ze všech vědních oborů a z beletrie. Na druhou stranu jsme limitováni nabídkou na trhu. V poslední době je bohatý výběr v oblasti psychologie, ekonomie a v počítačové literatuře, horší je to s technikou a geografií,“ líčí okolnosti Jitka Chromá a dodává, že dalším omezením jsou finance v rozpočtu knihovny, a proto je možné dnes koupit od každého titulu pouze jeden výtisk, výjimečně dva. I knihovnice se musí průběžně vzdělávat, a to jednak v oblasti výpočetní techniky, ale i literatury. Absolvují například přednášky středočeské organizace SKIP k jednotlivým světovým literaturám.
    A jak vidí knihovnice své čtenáře? Nejraději prý mají lidi zvídavé a ty, kteří se o dojmy ze zajímavé četby dokážou rozdělit. Inu, k takové profesi je zřejmě zapotřebí víc než „pouhé“ vzdělání…

    27.7.2004 21:07:12 Jan Zítka | rubrika - Zákulisí/ Klípky
  •