Scéna.cz 

Stanislav Milota – 85 let

Spalovač mrtvol
Rudolf Hrušínský v hlavní roli tragikomického příběhu podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse (1968). Dále hrají: V. Chramostová, J. Stehnová, I. Prachař, M. Vognič, Z. Božinová, J. Menzel, J. Lír a další. Scénář L. Fuks a J. Herz. Kamera S. Milota. Režie J. Herz. Praha, konec třicátých let dvacátého století. Zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl je oddaný své práci, má ženu a dvě děti a vede příkladný život. Jako člen Spolku přátel žehu se setkává s řadou lidí, mezi nimiž je i zapřisáhlý fašista Walter Reinke. A právě jeho myšlenky na pana Kopfrkingla osudově zapůsobí. Navenek nenápadný, vždy pečlivě uhlazený propagátor "čistého" způsobu pohřbívání vstoupí do nacistické strany a začne se účastnit štvanic na židovské spoluobčany. Postupně se naplno projeví jeho zvrácená povaha. V zájmu kariéry a pod pláštíkem nabubřelých pseudofilozofických frází Kopfrkingl neváhá "očistit" smrtí i členy vlastní rodiny.
Vysílání: 08.3., 22.00 hod., ČT2

Zlatá šedesátá: Stanislav Milota
Kameraman s nezaměnitelným rukopisem, který se stal předním obrazovým kronikářem srpna 1968 i Palachova týdne a doplatil na svou odvahu ztrátou profese. Uvádíme k 85. narozeninám významné osobnosti našich filmových dějin (2008). Režie M. Šulík . Životní osudy kameramana Stanislava Miloty, jenž v těchto dnech slaví 85. narozeniny, patří k nejpůsobivějším příběhům naší poválečné filmové historie. Žižkovského frajera a samouka na kameramanské výsluní vynesla nezměrná pracovitost a výjimečná imaginace. Už od patnácti let působil na Barrandově, nejprve jako osvětlovač, pak jako ostřič a švenkr. V první polovině šedesátých let se stal samostatným kameramanem, jenž svěží obrazovou dynamikou pozvedl dnes pozapomenuté snímky Na laně (1963) či Anděl blažené smrti (1965). I proto si jej Juraj Herz zvolil jako kameramana svého legendárního filmu Spalovač mrtvol (1968), jehož mrazivé vizuální ztvárnění patří k nejpozoruhodnějším kameramanským výkonům vůbec. Kromě vynalézavosti však Milotovi nechyběla ani odvaha a nasazení. Během invaze v srpnu 1968 natočil stovky metrů dokumentárního materiálu, stejně jako v lednu 1969 při pohřbu Jana Palacha, jehož emotivně vypjatý záznam se pokládal dlouhá léta za ztracený. Odveta v podobě okamžitého propuštění z Barrandova při prověrkách a následující zdravotní potíže jeho profesní dráhu ukončily. Po podpisu Charty 77 se s filmovou kamerou rozloučil záznamem bytového představení své manželky, herečky Vlasty Chramostové, Zpráva o pohřbívání v Čechách (1979). Po revoluci působil jako první vedoucí sekretariátu prezidenta Václava Havla, v Radě Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Je laureátem Ceny Františka Kriegla a nositelem Čestné medaile TGM za věrnost jeho odkazu.
Vysílání: 07.3., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 11.3., ČT art., 13.3., ČT art