Scéna.cz 

Výtvarné tipy 1. týden

Deset století architektury: Kostel sv. Václava na Smíchově
Hlavní smíchovský svatostánek vystavený v neobvyklém stylu novorenesanční baziliky (1997). Připravili Z. Lukeš a S. Radun. V druhé polovině devatenáctého století se středočeská obec Smíchov začala rychle měnit v jedno z nejprůmyslovějších měst českých zemí. Jeho panorama tvořily desítky továrních komínů a přízvisko "český Manchester" tak rozhodně nebylo nadnesené. Překotně se rozvíjející sídlo nicméně postrádalo svatostánek hodný jeho významu. O vybudování nového chrámu, jenž by vystřídal maličký a dnes již zbořený farní kostel sv. Filipa a Jakuba, se rozhodnulo již roku 1866. Základní kámen však byl položen až o 15 let později a výstavba trvala do roku 1885. Autorem stavby je architekt Antonín Barvitius, významný představitel historismu. Ten se v návrhu exteriéru inspiroval vrcholnou středoitalskou renesancí a interiér pojal ve stylu starokřesťanské sloupové baziliky. Vnitřek kostela je plný pozoruhodných výtvarných děl zahrnujících sochy, fresky, mozaiky či vitráže s vyobrazením apoštolů. Působivý mramorový oltář se sousoším oplakávaného Krista je dílem domácích umělců Suchardy, Šimka a Vosmíka.
Vysílání: 02.1., 19.25 hod., ČT2
Opakování: 05.1., ČT2

Deset století architektury: Moravské synagogy
Rozličná architektura městských i venkovských synagog odráží dramatické osudy židovské komunity (1999). Scénář a režie A. Lowák. Pozoruhodnou pestrost moravských synagog reprezentují v dokumentárním pořadu tři architektonicky významné stavby – židovské svatyně v Mikulově, v Holešově a v Brně. U všech udává architektonický ráz bohoslužebná funkce, nicméně jejich konstrukce vždy odpovídá dobovým stavebním technikám a je ovlivněna panujícím uměleckým slohem. Tyto tři synagogy tak představují tři různé umělecké slohy – renesanci, baroko a funkcionalismus. Synagoga v Holešově byla vystavěna v renesančním slohu, pozornost zde poutají unikátní původní detaily vybavení: kamenné umývadlo, pokladnice, předčítací pult a další. Dnes je v jejích prostorech výstavní expozice Židé a Morava. Mikulovská synagoga byla přestavěna v době vrcholného baroka, ačkoliv zde nalezneme i renesanční základy a téměř rokokovou výzdobu. Celá synagoga, vytvořená pravděpodobně architektem Johanem Christianem Oedtlem, je harmonickým prostorem výjimečně hodnotné barokní kompozice, který je charakterizovaný elegancí proporcí a konstrukčních prvků. Nevšední brněnské svatyni vtiskl střízlivé, funkcionalistické pojetí architekt Otto Eisler a tato synagoga jako jediná na Moravě stále slouží svému původnímu náboženskému poslání.
Vysílání: 03.1., 19.25 hod., ČT2
Opakování: 06.1., ČT2

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem
Se zasvěceným průvodcem si prohlédneme Prašnou bránu, Obecní dům a Karolinum (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Procházku po Královské cestě začneme u Prašné brány – jedné z nejvznešenějších středověkých věží Evropy, která neměla obrannou funkci, nýbrž příchozím již z dálky dávala najevo význam města, do něhož vstoupí. S gotickou památkou poněkud odvážně sousedí další klenot evropské architektury – secesní Obecní dům, jehož neuvěřitelně detailní a promyšlený dekor těžko najde v tomto slohu konkurenta. První úsek dlouhé cesty k Hradu ukončíme před na první pohled ne tak nápadnou univerzitní budovou Karolina, která nás opět přesvědčí o jedinečném umění kameníků středověké Prahy.
Vysílání: 02.1., 02.40 hod., ČT art
Opakování: 06.1., ČT art

Galerie tradic
Nemateriální statky tradiční lidové kultury České republiky konečně pod ochranou zákona a v hledáčku režisérky R. Šáchové. Organizace UNESCO rozhodla v roce 1997 o vytvoření mezinárodní ceny s názvem Mistrovská díla ústního a nemateriálního dědictví lidstva. V roce 2005 byla takto oceněná díla převedena do nově vytvořeného Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva. V současné době se v tomto soupisu nachází bezmála 400 významných památek nehmotné tradiční kultury z celého světa. Mezi nositeli tohoto titulu za Českou republiku figurují zatím čtyři: slovácký verbuňk, jízda králů, masopust na Hlinecku a sokolnictví. O podobný projekt v tuzemském měřítku se postaralo ministerstvo kultury vytvořením Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, na kterém je aktuálně zapsáno čtrnáct položek. V průběhu roku 2015 se tvůrci dokumentu postupně podívali na jednotlivé tradiční akce a v obrazovém sledu od jara do zimy zachytili všech dvanáct tehdy zapsaných nehmotných památek. Diváci se tak mohou těšit nejen na masopustní veselí, strážnické cifrování, vlčnovské legrúty nebo chovatele dravců, ale i na vodiče jidáše, myslivce, valašské odzemkáře, jemnické běžce o Barchan, lidové loutky, tradiční léčebné procedury či modrotisk.
Vysílání: 02.1., 14.15 hod., ČT2
Opakování: 05.1., ČT2., 06.1., ČT2