Scéna.cz 

Výtvarné tipy 27. týden

Hotel Burdž al-Arab
Richard Hammond nám osvětlí nečekané konstrukční souvislosti pozoruhodné architektonické ikony Dubaje. Britský dokumentární cyklus. Aby stavba s nejvyšším atriem na světě, vysoká 320 metrů a schopná odolat obrovským vlnám i větru mohla vzniknout, bylo třeba poučit se z dětské hry drápky, konstrukce vačky motoru, fotoblesku a dalších nečekaných technických poznatků. Hotel byl kvůli nestabilnímu podloží vybudován na 43 metrů dlouhých pilotách, díky excentrickému uchycení spojů je jeho kovová konstrukce schopná odolat tepelné roztažnosti a nezhroutit se působením extrémního horka. Pokrytí, tvořené největší látkovou stěnou na světě, navíc utkanou ze speciálního skelného vlákna, zajišťuje dostatečné osvětlení prostoru a zároveň zamezuje jeho přehřátí. To jsou jen některé z konstrukčních vychytávek překrásné budovy, která má připomínat plachetnici a na chvíli se stane domovem Richarda Hammonda.
Vysílání: 03.7., 20.55 hod., ČT2
Opakování: 06.7., ČT2., 08.7., ČT2

Deset století architektury: Zámek Trója
Návštěva trojského zámku na okraji Prahy, jedinečné ukázky barokní předměstské vily italského typu ve střední Evropě (1999). Scénář a režie B. Hončarivová. Trojský zámeček stojí na severním okraji pražské kotliny, v místech, která byla kdysi zcela pokryta vinicemi. Nechal jej zbudovat hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka koncem 17. století. Stavbu zahájil pražský stavitel Domenico Orsi de Orsini v roce 1679. Autorství projektu stvrdil svým podpisem Jean Baptiste Mathey (1630–1696), malíř a architekt burgundského původu, chráněnec pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Hlavní osa celého areálu je zaměřena na dominantu Pražského hradu a jeho věží jako symbolu české státnosti, k němuž měla upoutat pozornost návštěvníka. Zde se projevila snaha prozíravějších příslušníků české šlechty dopomoci Praze po bělohorském pádu opět k pozvednutí mezi moderní a atraktivní evropská města (zámek prostorově navazuje na Stromovku, královskou oboru, která již tehdy patřila k oblíbeným místům šlechtické zábavy). Pro celou stavbu je příznačné úsilí o akademicky uvážlivé proporce a systematičnost, přesné a jemné členění, do něhož však pronikají i motivy navazující na římský manýrismus. Samotná stavba, zahrada a krajinná kulisa jsou provázány výtvarnou vůlí barokního architekta poučeného na římských a francouzských vzorech. Samostatnou kapitolou je pak dramatická sochařská a malířská výzdoba zámeckého komplexu, jíž je v pořadu rovněž věnována patřičná pozornost.
Vysílání: 04.7., 13.55 hod., ČT2