Scéna.cz 

Předčasné vzkříšení

Dlouho předtím než v loňském roce církev slavila o Velikonocích Kristovo Zmrtvýchvstání povstal Kristus ze svého hrobu v kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu. Fragment gotického reliéfu s postavou Krista modlícího se v Getsemanské zahradě z bývalého konventu dominikánů byl patrně „pohřben“ – uložen jezuity do sakraria pod jižní věží – místa kam se vylévala svěcená voda - při přestavbě klementinského areálu někdy v 17. století. Byl to opět jezuita, vikář Akademické farnosti Petr Vacík, kdo v únoru 2016 Krista nalezl a vzácné dílo vynesl na denní světlo.

Nečekané objevení fragmentu porušeného, poničeného, „poraněného“ Krista, může být vykládáno podle profesora Tomáše Halíka jako znamení doby. Jako symbol linie násilí počínající na tomto místě v běsnění husitských Božích bojovníků, kteří klášter a s ním i reliéf Krista zničili, přes dvojí vyhnání klementinských jezuitů, po tragický konec faráře německé menšiny za druhé světové války a osobností, které zde působily do komunistického převratu, linie ústící dnes v tažení nových fanatických Božích bojovníků, kteří rozvra cejí svět. Ale také jako výzva době, neboť v Getsemanech Kristus násilí odmítá. Vedle částí stavebních prvků je fragment reliéfu Krista v Getsemanech ze 70. let 14. století prozatím jediným uměleckým dokladem velkolepé architektury a výzdoby prvního dominikánského kláštera u nás, o jehož existenci v Klementinu se sice vědělo z pramenů, ale jeho přesnou polohu doložil až nedávný archeologický výzkum. Celý komplex budovaný od 30. let 13. století - rajský dvůr s ambity, refektář, rozměrná kapitulní síň a kostel sv. Klimenta, jehož presbytář se pravděpodobně ukrývá pod presbytářem nynějšího Nejsvětějšího Salvátora, byl význačným duchovním a intelektuálním centrem a sv ědkem důležitých událostí. V roce 1359 se zde např. konala generální kapitula celého řádu, na níž byl přítomen také Karel IV.. Byla tu škola snad již ve 13. století, v roce 1347 bylo zřízeno studium generale později začleněné do Univerzity Karlovy a v konventu probíhala různá i světská shromáždění, soudy a zasedání městské rady. Klášter je spojen s mnoha známými řádovými učeni, v letech 1307 až 1311 byl například představeným české dominikánské provincie Mistr Eckhart. Řada teologů polemizovala později s husitskými kazateli Konrádem Waldhauserem, Matějem z Janova nebo Janem Husem a tak možná i zavdali příčinu k tomu, že byl klášter vypálen.

Fragment Krista byl představen veřejnosti 1. března při 22. salvátorském „Popelci umělců“. „Popelec umělců“ je příležitostí k setkání tvůrců z různých oborů a směrů, k dialogu umění a víry a navazuje na západoevropskou tradici zahájenou před sto lety, kdy se poprvé konaly v Paříži bohoslužby za umělce padlé za první světové války. Již osmkrát doprovázely salvátorský Popelec umělecké intervence v interiéru chrámu. Letos je touto intervencí poprvé dílo anonymní a starobylé, námětem odpovídající velikonoční tradici, fragment reliéfu Krista v Getsemanské zahradě, který je umístěn na bílé ploše kruhového podstave v presbytáři. Vidět jej a meditovat nad ním mohou všichni v postní době od Popeleční středy 1. března do Velkého pátku 14. dubna.