Scéna.cz 

To se Marii Terezii povedlo

Marii Terezii se povedlo za čtyřicet let její vlády mnoho věcí, ale organizátoři komorní výstavky v Zrcadlové kapli Klementina nazvané To se Marii Terezii povedlo! měli na myli jeden konkrétní a velmi zásadní čin pro naši kulturu a vzdělanost a sice ustanovení veřejné c.k. Univerzitní knihovny v Klementinu před 240 lety.
6. února v roce 1777 vydala Marie Terezie společně se svým synem Josefem II. dvorský dekret, kterým byly propojeny čtyři rozsáhlé knižní soubory do první veřejné knihovny u nás. Její fondy sestávaly z knihovny zrušené jezuitské koleje v Klementinu s asi 15 tisíci svazky a ostatních jezuitských knihoven, z nové knihovny karolínské knihovny se zhruba 13 tisíci knihami, ze staré univerzitní knihovny, která byla k řádové jezuitské přičleněna v roce 1622, kdy Tovaryšstvo převzalo správu Univerzity Karlovy a z odkazu Kinských – téměř 10 tisíc kusů pocházejících z majorátní rodové knihovny a osobní a vojenské knihovny Františka Josefa Kinského.

Polní maršál, vojenský pedagog a osvícenský učenec, syn Františka Ferdinanda Kinského, byl hlavním inspirátorem sjednocení těchto celků a jejich zpřístupnění veřejnosti a sám byl prvním ředitelem knihovny v Klementinu.
Tím, že knihovna byla spravována státem – podléhala dvorní studijní komisi ve Vídni a jí podřízené studijní komisi v Praze, v jejímž čel stál právě František Josef Kinský, nebyla závislá na Univerzitě Karlově a měla zaručeno stabilní státní financování.
Reálnou péčí o knihovnu byli pověřeni dva kustodi – poslední prefekt jezuitské knihovny Charuel a poslední knihovník nové karolínské knihovny Mende.
Knihovna zaujímala původně prostory kolem hospodářského dvora a první veřejná čítárna se nacházela v chodbě nad arkádami mezi astronomickou věží a východním křídlem.
Pro čtenáře byl sestaven výpůjční řád – otevírací doba, podmínky a pravidla chování v čítárnách, která si v ničem nezadají s těmi dnešními. První vědychtivé zájemci uvítala knihovna 30. října 1777, kdy byl zahájen oficiální provoz pro veřejnost. Možná by nebylo od věci, kdyby vedení knihovny připomnělo Pražanům nějakou akcí i toto důležité datum zvláště, když výstava věnovaná založení knihovny se omezila na pouhé tři dny – samotný dekret a další dokumenty byly k vidění v Zrcadlové kapli jen od 9. - do 11. února.