Scéna.cz 

Modrá krev

Jak ve Velké Británii, dodnes baště aristokracie, tak v jiných zemích je život elit, ke kterým se řadí v první řadě šlechta, častým námětem mediální produkce. U nás je tomu jinak - jejich místo zaujímají celebrity.
Šlechtické tituly byly sice zrušeny se vznikem Československa v roce 1918, avšak samotná aristokracie tímto rozhodnutím nezanikla. Šlechtické rody na našem území žily dále a spravovaly své zámky a ostatní vlastnictví, i když poněkud omezené pozemkovou reformou, v relativním klidu až do druhé světové války. Některým poté zabavili majetek nacisté, jiní jej ztratili pro svou německou národnost nebo kolaboraci na základě Benešových dekretů v roce 1945 a definitivní konec místní šlechtě učinil rok 1948.

Část příslušníků šlechty odešla s několika kufry do zahraničí, ti nejvytrvalejší přežívali za nedůstojn&yacu te;ch podmínek jako ostatní nepřátelé vítězného režimu. Z udržovaných historických rezidencí se staly v lepším případě rekreační střediska, školy, internáty , domovy důchodců, v horším kasárny, věznice, výrobny a sklady, státní statky anebo zůstaly jen tak ležet ladem a chátraly. Trvalo takřka půl století než se situace vrátila do normálních kolejí a aristokraté se ujmout svého v restitucích navráceného majetku ve většině případů ve značně zanedbaném stavu.
O tom, jak se s nastalou situací vyrovnali, jak se jim a jejich potomkům žije v dnešní společnosti, přináší zprávu nový dokumentární seriál České televize nazvaný Modrá krev. Jeho tvůrkyně režisérka Alena Činčeroví a kreativní producentka Lenka Poláková jej chápou jakou určitou splátku dluhu, který naše společnost vůči šlechtě má. Nejen pokud jde o mlčení – nakonec je to spíše výhodou při úrovni mnoha našich médií - ale i ohledně předsudků, které se vynořovaly v běhu času. Přestože si historická fakta většina lidí příliš nepamatuje, jednu informaci ze školních škamen si národ vš típil velmi dobře. Hlavní náplní života šlechty vedle nákladných radovánek a vedení válek bylo vykořisťování a útisk poddaných. Byla to ovšem oblíbená teze nikoliv jen komunistického školství ale i mnohých nekritických a režimu oddaných historiků, kteří se asi nikdy ani nepodívali do pramenů, a jakýsi obecný názor „prostého lidu“ už od dob osvícenských spisovatelů v 19. století. Když se k tomu ještě přičte představa o cizácích snažících se poněmčit naši zemi, nezbývá aristokracii skutečně příliš dobrých vlastností. Přemýšlení o tom, jakou roli hráli v politice a v celkovém rozvoji státu a že jen k opáním brambor a pasením krav se krajina nezkultivuje, nenacházelo a bohužel ani dnes nenachází příliš odezvy...

Snahou seriálu je tedy polemizovat s tímto negativním míněním a na příbězích osmi rodů významně zapsaných v našich dějinách ukázat šlechtice a šlechtičny v jiném světle. Sama režisérka mluví o tom, že se během natáčení setkala s lidmi „vzdělanými, s obrovským přehledem, galantními, šarmantními, zábavnými a ochotnými“.
Seriál zahrnuje osm dílů, první je věnován Kolowratům, druhý Czernínům a další Schwarzenbergům, Sternbergům,,Lobkowiczům, Nostitzům, Colloredům a poslední Kinským. Jeden z jeho současných reprezentantů František Kinský, dnes mimochodem i starosta v Kostelci nad Orlicí, je zasvěceným moderátorem celého pořadu.
Vysílání jeho jednotlivých částí začíná 26. ledna a bude pokračovat v týdenních intervalech na ČT 2.