Scéna.cz 

Vějíř loutek dálného orientu

Výstava Moravského muzea v Brně představuje mimořádnou osobnost Helgy Brehme, loutkářky a ředitelky Theater am Faden ze Stuttgartu a vybrané exponáty z její obsáhlé loutkové sbírky, zejména atraktivní loutky z rozličných oblastí orientu. Dominují zde stínové loutky z Indonésie, Indie a Číny, dále indonéské spodové hůlkové loutky trojrozměrné i reliéfní, unikátní hůlkové loutky typu bunraku z Japonska, čínské maňásky a také velké marionety z Barmy. Výstava je doplněna obrazovým materiálem a základními informacemi o specifických formách loutkového divadla asijských kultu r. Okrajově uvádí také divadelní aktivity Helgy Brehme a Theater am Faden spojené tematicky s exponovaným fenoménem.

Výstava přenáší do Brna alespoň kousek atmosféry čarovného Theater am Faden sídlícího ve starobylém domě na okraji Stuttgartu a představuje originální loutky prezentující několik rozličných a zásadních forem asijského loutkového divadla, shromážděné s entuziasmem znalého sběratele, jehož vnímání významu takovéto sbírky a její zveřejnění je poněkud odlišné od standardního evropského muzejního pojetí. Blízko divadla rekonstruuje Helga Brehme starý dům, kde zamýšlí zpřístupnit svoji sbírku v podobě jakéhosi „živoucího loutkov&eacu te;ho muzea“. Loutky by tu znovu „ožívaly“ v novém kontextu, návštěvníci by se jich případně mohli i dotýkat, komunikovat s nimi dle své fantazie a vytvářet si o nich vlastní představy.
V nejstarších kulturních oblastech orientu se zrodily a po staletí rozvíjely ve vzájemném ovlivňování rozličné podoby loutkářství, které se mnohde vyhranily v osobitou divadelní a uměleckou formu. Pro loutkové divadlo je zde příznačná nebývalá stylizovanost, jak výtvarná, tak inscenační, dále důstojná pozice mezi ostatními divadelními druhy, mnohde dokonce čelní. Dalším zásadním znakem je syntetičnost, tedy nedílná symbióza deklamace, zpěvu, hudby, pohybu atd. Až na výjimky zde také na rozdíl od evropského loutkového divadla dominují jiné než zábavní funkce – především náboženská, didaktická, sociální, ale i dřívější magická nebo exorcistická. K charakteristickým rysům patří též reprodukční stabilita, to znamená ustálený repertoár a inscenační postupy předávané z generace na generaci.

Výstava zahrnuje několik výrazných exotických forem loutkového divadla. V první řadě z oblasti Indonésie, resp. Jávy a Bali, je to pověstná osobitá loutkářská technika zvaná wayang. A to „wayang purwa“ s loutkami stínovými, „wayang golek“ s trojrozměrnými loutkami hůlkovými a „wayang klitik“ s plochými loutkami reliéfními. Ve všech případech se jedná o výtvarně vysoce stylizované figury, umělecky i řemeslně dokonale provedené. Z okruhu indické, resp. sánskrtské kultury návštěvníci uvidí atraktivní obrovské loutky (až v životní velikosti) ze stínového divadla v Ándhrapradéši a menší stínové loutky (45-90 cm) z Karnátaky, odtud okrajově pak několik tradičních marionet.
Také v čínské kultuře, která patrně nejvíce ovlivňovala celou jihovýchodní Asii, má loutkové divadlo nesmírně dlouhou a bohatou tradici. Vyvinulo se zde mnoho regionálních rozmanitých forem s loutkami všelikého technického provedení a výtvarného ztvárnění. Výstava nabízí především ukázku stínových loutek „pchi jing“ a také specifických maňásků z oblasti městských prefektur Čang-čou a Jingjian v provincii Fu-ťien na Tchaj-wanu.
V Barmě se loutkové divadlo několika typů těší coby hlavní lidová zábava mimořádné popularitě. Vedle spodových tyčových, původně plochých, posléze plastických, loutek zde převládá divadlo marionetové nazývané „jokthe“. Ve sbírce Helgy Brehme je zastoupeno mnoha unikátními svéráznými loutkami. Jejich velikost se pohybuje mezi 50-90 cm. Vyznačují se náramně bohatým okázalým kostýmováním a mimořádnou pohyblivostí. Jsou vázány na šňůrách, kterých bývá velký počet, standardně 10-12. Existují však figury i s 60 šňůrami, jimiž lze pohybovat např. také ústy, jedn otlivými prsty apod.

Mezi obsáhlou kolekcí unikátních asijských loutek Helgy Brehme se na brněnské výstavě nachází také jedna rarita. Jedná se o několik japonských menších hůlkových loutek typu bunraku. Japonské loutkové divadlo bunraku patří do kategorie vysoce stylizovaných syntetických scénických žánrů. Vystavené loutky reprezentují techniku spodových hůlkových loutek, ovšem s identickou tvářností a komplikovanou titěrnou mistrnou technologií pohyblivých obličejových partií větších standardních figur.
Návštěvník může kromě loutek a základních informací o repertoáru, inscenačním principu atd. té které formy loutkového divadla objevit v brněnské výstavě i řadu rozličných průvodních a dekorativních předmětů, které zdánlivě s loutkovým divadlem nesouvisí, dokreslují však jeho domácí atmosféru a milieu. Všechen materiál byl vybírán nejen se zřetelem na svoji atraktivitu, ale také co největší autentičnost.

Výstava, která se uskutečňuje především díky vstřícnosti samotné paní Helgy Brehme a jejích českých přátel Věry a Františka Vítkových, dále pak díky podpoře partnerských měst Stuttgartu a Brna, potrvá v Dietrichsteinském paláci v Brně do 30. června 2016.