zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Na návštěvě u svatého Ivana

Svatý Jan pod Skalou

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Nedaleko od Prahy v údolí Lodenického potoka nebo také Kačáku, v krajině připomínající Dolomity s bílými vápencovými útesy a provrtané jeskyněmi a propastmi, se ve vesnici Svatý Jan pod Skalou ukrývá klášter s kostelem Narození sv. Jana Křtitele.
Počátky místa jsou velmi záhadné. Všeobecně je známa legenda o poustevníku Ivanovi, který zde trávil v jedné z jeskyní osamělý život a snažil se přiblížit Bohu. Obtěžován ďáblem a démony již chtěl místo opustit, ale zjevil se mu sv. Jan Křtitel a vyzval ho, aby zde zůstal a bojoval dále. Věnoval mu kříž, s nímž se sv. Ivanovi opravdu podařilo přemoci všechny zlé síly. Pře svou smrtí se setkal s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří se postarali o jeho pohřeb. Legenda rozšířená v různých variantách je známa až z poměrně pozdního zápisu ze 17. století, zatímco kult sv. Ivana na tomto místě je prokázá ;n již dříve – ale nikoliv hned v dobách prvních Přemyslovců, v klášteře založeném v 11. století ostrovskými benediktýny. Po zničení klášterního areálu na Ostrově u Davle husity se jeho osazenstvo přestěhovalo právě sem. Zlaté časy zažíval zdejší klášter v 17. a 18. století, kdy získal po přestavbách svou dnešní podobu a stal se cílem početných procesí. Poutě ke sv. Ivanu přežily až do dob po druhé světové válce.

Velké spory vyvolává samotná postava poustevníka sv. Ivana, neuznává ho ani samotná katolická církev. Spekulací o tom, kdo to mohl být, je bezpočet : legendární syn chorvatského knížete, který opustil rozmařilý život na dvoře a rozhodl se prodlévat v pustině. Nestačila mu ta v Ilýrii, ale muset dojít až do Čech? Mohl to být také Chorvat z kmene, který pobýval ve východních Čechách nebo i nějaký Přemyslovec. Další hypotéza hledá jeho původ v jiném směru. V seznamech corvejského kláštera z doby po polovině 9. století se nachází mnich jménem Uwein, který snad měl klášter opustit a o je hož dalším osudu není nic známo. Byl pravděpodobně příbuzným – synem nebo bratrem slovanského (lutického) knížete Gostimila, který přijal se svým kmenem křest a podřídil se Sasům Proměnu jména na Ivan si lze v tomto případě dost dobře představit, ale zůstává otázkou, zda by i on nemohl v oněch časech najít dost pustiny v Sasku a zda by měl potřebu plahočit se až sem. Mniši sice měli ve zvyku putovat pro Krista - zejména irští mniši – avšak to bylo již o několik století dříve. Ať už to bylo jakkoliv, patrně se úplnou pravdu hned tak nedozvíme a možná si ji ani nepřejeme vědět- na místě se dochovalo několik pozoruhodných památek na svatého Ivana. Pozoruhodný už je celý kostel Naro zení sv. Jana Křtitele. Barokní chrám vystavený podle plánů K.I. Dienzehofera v 18. století na místě chrámu staršího. Uprostřed lodi jsou přechovávány v barokním relikviáři ostatky svatého Ivana. Čí jsou to ostatky ne-li svatého Ivana? Z lodi vede vchod do naprosto unikátního prostoru – chrámu vytesaného ve vápencové skále okolo jeskyně, kde se zdržoval sv. Ivan. Je zde Ivanovo kamenné lůžko s otiskem jeho těla, kámen s otisky jeho kolen, kde klečel, hrob, kde byl pohřben. V chrámu je renezanční oltář a ve stěnách vyhloubené otvory pro rakve, kde byli pohřbíváni mniši z kláštera. V této „umělé“ jeskyni je také otvor, kterým vyhnal sv. Ivan ďábla a okénkem je průhled do další jeskyně, přístupné z venku, kde vytéká mohutný léčivý pramen.
Celý areál kláštera leží nad rozsáhlým systémem podzemích chodeb a jeskyň táhnoucích se až několik kilometrů do okolí. Ve starých zápisech se říká, že do podzemí se mohlo v případě ohrožení ukrýt až dva tisíce lidí. Tento ohromný labyrint zdaleka neprozradil všechna svá tajemství a je stále předmětem zkoumání speologů, geologů i nezodpovědných dobrodruhů.
Společně s Pannou Marií má sv. Ivan tradičně zásluhu na léčivých vlastnostech vody. Pro ni si sem docházejí místní lidé i přespolní už odedávna. Na počátku dvacátého století zde vznikly i lázně s pěknými budovami a parkem – rozeznatelné ještě dnes, bohužel už s řádně vybledlým leskem a stáčela se zde stolní voda Ivanka.
Po druhé světové válce tu jako na mnoha místech zase vládl ďábel. Budovy bývalého kláštera zrušeného už za Josefa II. nyní sloužily jako věznice a tábor nucených prací pro politické vězně, kteří museli jako otroci pracovat v blízkých lomech. Posléze zde byla škola Státní bezpečnosti a archiv Ministerstva vnitra.
Kostel i areál kláštera mezitím nectným zacházením velmi zchátral a když byly - snad už definitivně - ďábelské síly opět spoutány a majetek vrácen do pravých rukou, bylo zapotřebí velkého úsilí, aby byl objekt přiveden do životaschopného stavu. Podařilo se to zcela určitě s pomocí sv. Ivana a dalších svatých, i když práce na obnově zůstává stále dost.
V současnosti tu sídlí církevní Vyšší odborná pedagogická škola, barokní kostel i skalní chrám jsou přístupné o víkendech.
V kostele se konají také koncerty a jednou ze zvláštních akcí je Noc kostelů. Noční ticho, možná i hvězdy a měsíc na temné obloze, zurčení vody, kolem mohutné útesy, náhradou za skřeky démonů možná jen motor projíždějícího auta- až se zdá, že svatý Ivan přihlíží odněkud zpoza keře...

25.5.2015 09:05:42 Helena Kozlová | rubrika - Noc kostelů/ Víra

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bílá voda (MdB)

Články v rubrice - Noc kostelů/ Víra

Velikonoční víra tipy

Poslední den Ježíše z Nazareta

Velkopáteční bohoslužba
Přímý přenos liturgické slavnosti z Farního sboru Českobratrské církve evangelické ...celý článek



Časopis 13 - sekce