Scéna.cz 

Mnichov – zářící metropole umění 1870 – 1918

„Mnichov – zářící metropole umění“ je výstava v Západočeské galerii v Plzni. Mnichov jako hlavní téma byl logicky zvolen jako sousední metropole v nevelké vzdálenosti od Plzně, která se v druhé polovině 19. století stala jedním z hlavních evropských uměleckých center. Termín „zářící metropole umění“ v názvu výstavy byl pak převzat ze známé novely Thomase Manna Gladius Dei z roku 1902.

Výstava „Mnichov – zářící metropole umění „ , na níž se vedle Západočeské galerie v Plzni podílí také Národní galerie v Praze a jiné instituce, probíhá v plzeňských Masných krámech do 6. dubna 2015.

Mnichovská malířská škola se stala mezinárodně uznávaným a oceňovaným fenoménem. Mnichov byl vyhledáván mladými umělci z celého světa, mezi nimiž měla silné zastoupení česká komunita. Umělci z českých zemí v Mnichově získávali vzdělání buď na tamní Akademii umění nebo v soukromých výtvarných školách. Mnichov pro ně představoval alternativu k pařížskému školení, nebo jeho předstupeň a v rámci střední Evropy předstihl svou prestiží další místa uměleckého vzdělání jakými byly Praha, Vídeň nebo Berlín.
Po nástupu secese v 90. letech 19. století se specifický koncept Mnichovské školy transformoval do pluralitního spektra uměleckých tendencí. Pro české výtvarné umělce zůstal přitažlivý až do konce „dlouhého 19. století“ i za I. světové války.
Výstava postihuje období od roku 1870 do roku 1918, tedy dobu od slavné éry Mnichovské školy až po nástup avantgardy. Hlavní pozornost je soustředěna na malířství, které mělo v Mnichově výsadní postavení, dále na sochařství, kresbu a (užitou) grafiku. Mnichov nebyl přitažlivý pouze možnostmi uměleckého školení, ale i výsadním postavením umění, které bylo už doby krále Ludvíka I. důležitou součástí politické reprezentace Bavorska, a také mimořádným společenským statutem umělců, z nichž mnohým bavorská vl&aa cute;da udělila šlechtické tituly. Některé obrazy měly takovou odezvu, že byly nazývány senzačními na základě mimořádného ohlasu publika a díky této popularitě mohly být samostatně prezentovány na dalších místech. Recepce mnichovského umění v Čechách probíhala různými formami, od školení mladých umělců, přes jeho reflexi v dobových českých periodikách, až po vzájemnou spolupráci mezi mnichovským a pražským Kunstveirenem (Krasoumná jednota), která vedla k oboustrannému zastoupení umělců na pravidelných výročních výstavách.
Ve sledovaném období se v Mnichově vyprofilovalo několik hlavních uměleckých proudů, které na sebe strhávaly nejvíce pozornosti: mnichovská škola náboženské a historické malby Karla Theodora von Pilotyho, salónní umění spjaté s činností Kunstvereinu, krajinomalba okruhu umělecké kolonie v Dachau, Jugendstil a sdružení Mnichovské secese, a avantgardní tendence směřující k expresionismu a abstrakci skupiny Der blaue Reiter. Na výstavě jsou zastoupeni svými d&iacut e;ly mnozí z jejich členů z německé i české oblasti – např. Ludwig Dill, Franz von Defregger, Fritz von Uhde, Václav Brožík, Luděk Marold, Joža Úprka, Alfons Mucha a další jména.