Scéna.cz 

Zdeněk Hybler - Baťovské plakáty

Výstava poválečných plakátů absolventa baťovské Školy umění a pozdějšího vedoucího propagačního oddělení Zdeňka Hyblera představuje výjimečnou a dosud neprezentovanou část tvorby výtvarníka, který se do historie Zlína zapsal především jako dlouholetý scénograf a šéf výpravy zlínského divadla.
Počátky propagační a výtvarné tvorby malíře, grafika a scénografa Zdeňka Hyblera (1921–1993) byly s firmou Baťa úzce spojeny již od 30. let minulého století. V té době procházel Zdeněk Hybler i koncern Baťa turbulentním obdobím, které bylo provázeno řadou dramatických změn. Samotný počátek kontaktů prostějovského rodáka se Zlínem lze datovat do roku 1932. Tehdy si výrazného kreslířského talentu Zdeňka Hyblera všiml Alois Sosík, významný pedagog baťovské Pokusné diferencované školy měšťanské ve Zlíně, a požádal jej o ilustrování časopisu Mladý Zlín.

Po odchodu z prostějovského gymnázia do Zlína v září 1936 pracoval Zdeněk Hybler u firmy Baťa nejprve v gumárnách u lisu, poté v obuvnické modelárně a od roku 1937 jako malíř v propagačním oddělení. V té době také navštěvoval kurzy kreslení pro veřejnost organizované Studijním ústavem, které vedl akademický malíř Rudolf Gajdoš. Díky jeho doporučení se Zdeněk Hybler přihlásil do nově založené Školy umění. Instituce vychovávala firmě Baťa kvalifikované uměleckoprůmyslové návrháře, kteří měli přispět ke zvýšení atraktivity výrobků a vizuální propagace firmy Baťa, tedy k aspektům nutným v tvrdém konkurenčním prostředí, jimž do t&ea cute; doby nebyla ve Zlíně věnována dostatečná pozornost.

Výuka teoretických a praktických předmětů ve Škole umění v sobě spojovala důraz na umění, průmyslovou výrobu a využití teoretických poznatků v každodenní návrhářské praxi. Po absolvování základních předmětů, malířského nebo sochařského, se žáci zaměřovali na specializované předměty v rámci svého oboru. Pro další profesní směřování Zdeňka Hyblera sehrála zřejmě nejdůležitější roli scénografie vedená divadelním výtvarníkem Janem Sládkem a cvičení Eduarda Miléna, předválečného grafika Lidových novin, která ještě více zkultivovala Hyblerův výtvarný projev. V rámci školní praxe působil také dva roky ve filmových ateliérech, kde pomáhal spolužákovi Jiřího Trnky Stanislavu Šulcovi s prací na kreslených filmech.
Po válce a půlroční vojenské službě se Zdeněk Hybler v roce 1946 vrátil do baťovského reklamního oddělení, kde působil jako kreslič, a brzy se stal vedoucím celého oddělení. Právě tento segment jeho tvorby představuje aktuální výstava. Ve srovnání s ostatními předválečnými i poválečnými reklamními návrhy zlínského propagačního oddělení, jejichž zpracování v mnohých případech hraničilo s kýčem, se Hyblerovy plakáty vyznačují propracovanou kresbou a výrazně malířským pojetím. Použité motivy a kompozice jsou vedeny snahou o využití narativních principů v obrazu. Příběhy, které reklamní výjevy vyprávějí, se p ohybují od zcela vážných a obsahově deskriptivních až po humorně odlehčené. Zdeněk Hybler se o totéž snažil také později jako divadelní výtvarník zlínské a ostravské scény, nebo při výuce na katedře aplikované lingvistiky Univerzity Palackého v Olomouci. Dominantním tématem výstavy jsou tuzemské i zahraniční návrhy plakátů z roku 1947, propagující pneumatiky Baťa, n. p. Zdeňka Hyblera provázelo a fascinovalo téma automobilismu již od mládí, byť si řidičský průkaz pořídil až v padesáti letech. Jeho otec byl prvním profesionálním řidičem v Prostějově u firmy Wichterle a Kovařík. Kromě plakátů pro podnik Baťa se k tématu znovu vrátil v 50. letech návrhem plakátu osobního automobilu Tatra 603, a v roce 1964 dokonce dvěma návrhy obeslal soutěž na nový automobil Škoda 1000MB, které se zúčastnily desítky výtvarníků, inženýrů a designérů.

Výstava baťovských plakátů Zdeňka Hyblera v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně je přístupná v 1. podlaží zlínské budovy č.14 do 4. ledna 2015.