Scéna.cz 

Kino Art tipy 36. týden

Caesar musí zemřít
Skupina vězňů inscenuje klasickou tragédii Williama Shakespeara, aby se po skončení představení vrátila do svých cel. Italský film oceněný Zlatým medvědem na Berlinale 2012. Hrají: C. Rega, S. Striano, A. Frasca, J. D. Bonetti a další. Režie Paolo a Vittorio Tavianiové.
Významní italští tvůrci bratři Tavianiové se ve svém zatím posledním snímku vydali do Rebbibie, římské věznice se zpřísněnou ostrahou. Vězni, odpykávající si zde své tresty, se zpravidla dopustili těžkých zločinů, často ve spolčení s mafií – najdeme zde nájemné vrahy, překupníky a členy gangů.

Muži si tu zpravidla odpykávají desítky let, trest doživotí není žádnou výjimkou. V tomto prostředí vzniká nastudování klasické Shakespearovy tragédie Julius Caesar. Pro vězně je „divadelní kroužek“ zpočátku jen způsobem, jak zabít čas, s hlubším proniknutím do textu se ale stále výrazněji projevuje jeho nadčasovost: intriky, mocenská rozhodnutí a zkoušky loajality uvnitř věznice si se starým Římem nijak nezadají.
Černobílý, minimalisticky nasnímaný film se kromě řady domácích ocenění a triumfu na filmovém festivalu v Berlíně stal i italským zástupcem v oscarovém klání roku 2013. Stylově se pohybuje na pomezí dokudramatu, ve kterém reální vězni zprostředkovávají svými hereckými výkony katarzi a radost publiku zvnějšku, než se za nimi opět zaklapnou dveře cel. Mimo originálního nastudování klasického dramatu nabízí film i zamyšlení nad údělem člověka, kterého společnost již odepsala, ale který má schopnost jí ještě něco přinést.
Vysílání: 01.9., 21.40 hod., ČT art.

F jako falzifikát
Umění je lež, která nám ukáže pravdu. Kinematografický esej Orsona Wellese o klamu, manipulaci a relativitě pravdy, obzvláště té filmové. Koprodukce Francie, Západního Německa a Íránu (1973) (V anglickém, francouzském a španělském znění s titulky) (Premiéra).
Ve svém posledním dokončeném filmovém projektu předkládá legendární filmařský génius Orson Welles divákům mnohovrstevnatý esej. Ten z nejrůznějších úhlů pojednává o podvodu, šálení, klamu, manipulaci či mystifikaci, tedy o tématech, která jsou autorovi důvěrně blízká. Jedním z prvních Wellesových tvůrčích otisků v historii dvacátého století byla rozhlasová inscenace Války světů uskutečněná v roce 1938, kterou pojal jako falešné zpravodajství o probíhající invazi mimozemšťanů. Dnes legendární vysílání svého času vyvolalo mezi některými posluchači paniku a vedlo k zjitřeným debatám o roli a moci médií. V nadcházejících letech Welles hledal osobní realizaci u filmu, z čehož vzešel např. snímek Občan Kane (1941), dodnes považovaný za nejstěžejnější dílo kinematografie. Právě médium filmu představuje jeden z nejkomplexnějších nástrojů klamu a mystifikace, což právě reflektuje F jako falzifikát. Welles zde vystupuje jako průvodce snímkem, potažmo coby kouzelník a šarlatán roztáčející i sabotující stroje na fikci a před zraky diváků předvádí řadu z „kouzel“, která hraný i dokumentární film běžně využívají k vyprávění či předávání informací. Jádro snímku tvoří materiál z jiného dokumentu o padělateli Elmyrovi de Horym, jenž údajně světovým galeriím prodal více než tisíc padělků, a Cliffordovi Irvingovi, který proslul coby autor falešné autobiografie magnáta Howarda Hughese. Pojednání o nich ale Welles permanentně narušuje za pomoci přímých vstupů své osoby, ale také nejrůznějšími formálními prostředky vlastními filmovému médiu, které využívá k relativizování výpovědí a zpřítomnění problematického vztahu pravdy a lži v bytostně klamavém médiu. F jako falzifikát představuje stylově revoluční dílo, které je lží, která nám ukazuje pravdu – stejně jako veškeré umění.
Vysílání: 02.9., 22.55 hod., ČT art
Opakování: 05.9., ČT art.

Melancholia
Krásný film o konci světa od oceňovaného dánského režiséra Larse von Triera (2011). Hrají: K. Dunstová, Ch. Gainsbourgová, K. Sutherland, Ch. Ramplingová a další (V anglickém znění s titulky) (Premiéra).
Film Melancholia dánského režiséra Larse von Triera před diváky rozprostírá intimní portrét konce světa. Globální zánik lidstva je vyobrazený prostřednictvím sester Justine a Claire, ztvárněných bravurně herečkami Kirsten Dunstovou a Charlotte Gainsbourgovou. S těmi se diváci seznamují v den Justininy svatby, který má být završený velkolepou a precizně zorganizovanou oslavou na honosném venkovském sídle, kde bydlí Claire s manželem a malým synem. Jenže navzdory podrobným plánům je průběh večera narušován nejrůznějšími vnějšími faktory. Během veškerého lidského hemžení a marné snahy dodržet přednastavený absurdní řád se zpoza slunce vyloupne planeta Melancholie, jež se pohybuje po zkázonosné trajektorii. Lars von Trier předkládá jízlivý protipól hollywoodským spektáklům o konci světa, který ale se snímky, vůči nimž se vymezuje, má současně mnoho společného. Jak je pro Trierovu tvorbu posledních let typické, cynicky manipuluje s emocemi diváků a zároveň publikum od filmu distancuje záludnými symboly a rébusy, zatímco nechává ve vycizelovaných záběrech defilovat ansámbl složený z mezinárodních hvězd a charakterních herců a hereček. Vedle zmiňovaných Kirsten Dunstové a Charlotte Gainsbourgové se v dalších rolích objeví Kiefer Sutherland, Charlotte Ramplingová, Udo Kier, Stellan Skarsgard a John Hurt.
Vysílání: 07.9., 21.55 hod., ČT art.