Scéna.cz 

Výstava CM 863 v Klášteře sv. Anežky

Ke konci roku se k moravským institucím připomínajícím letošní význačné cyrirometodějské výročí připojila také Národní galerie v Praze.
V Klášteře sv. Anežky v křížové chodbě, v přilehlých síních a chrámových prostorách uspořádala výstavu CM 863, která se od obligátních výročních výstav šitých povětšinou horkou jehlou značně odlišuje pojetím i volbou exponátů. Přehledně a vyčerpávajícím způsobem pojednává téma, aniž by návštěvníka zasypávala daty a zahrnovla skládkou předmětů, které se vystavují pořád dokola.

Každá z chodeb je zasvěcená nějakému problému z dějin a kultury Velké Moravy, osobnostem Cyrila a Metoděje, jejich poslání, kulturnímu dopadu atd.
Úvodní sekce seznamuje návštěvníky se situací před příchodem byzantské misie, kdy byla Morava již zapojena do struktury pasovského biskupství, ale kdy zde ještě vedle křesťanství přežívala stará víra.
Velmi zajímavou konfrontaci nabízí bronzový pozlacený přívěsek ve tvaru trojúhelníku s lidskou tváří a rohy nalezený v Hluku u Uherského Hradiště z majetku Moravského muzea v Brně. Jde o naprosto unikátní doklad předkřesťanské religiozity z 8. století patrně související s kultem boha Velese. Naproti tomu nese olověný křížek z 9. století pocházející ze 3. kostela v Mikulčicích vyobrazení postavy Krista s nápisem CCXO - zřejmě symboly slunce a měsíce.
Mezi exponáty se dále nacházejí všechny známé velkomoravské "hity" např. nákončí s figurou s odznaky moci, nákončí s orantem nebo nákončí ve formě kodexů, velkomoravské šperky z hrobů elit z hlavních nalezišť - gombíky, prsteny, náušnice, náhrdelníky - pozoruhodné jsou zejména ty s přivěšenými křížky.
Tento výběr doplňují zlaté římské a byzantské mince z období mezi 6. až 10. stoletím a mezi nimi zlatý solid císaře Michala III.. Minci proslavil kriminální příběh a jeho filmová verze Poklad byzantského kupce.
V hrobě s originální kostrou muže s patřičnými atributy - zbraněmi, ostruhami, křesadlem s ocilkou, brouskem a podobně dokazují předkřesťanské vlivy také keramické nádoby na obětiny.

V Praze úplně poprvé jsou k vidění čtyři velké zlaté plakety se stylizovanými anděly z Bojné na Slovensku datované 9. stoletím.
Výstava si všímá kontaktů se vzdálenými i bližšími kraji a dobami - dokládají je např. barevné střepy skla byzantského nebo karolinského původu, antické gemy osazené ve velkomoravských špercích a nákončích. Zcela mimořádný případ představuje gema s magickými gnostickými symboly, symboly jména Marie a Ježíše ze soukromého majetku. Antické tradice přejala Velká Morava i v architektuře. Pro výstavbu četných kostelů využívala cihly a tašky z antických staveb, které předtím na Moravě postavili Římané nebo byly tyto stavební prvky vypalovány na Moravě podle antických modelů.
Jak velkomoravské stavby vypadaly ukazuje řada modelů včetně třetího kostela v Mikulčicích - trojlodní baziliky nebo církevního komplexu v Uherském Hradišti- Sadech, který je dnes s největší pravděpodobností považován za biskupské sídlo Metodějovo. V areálu se nacházel kostel, klášter a škola, jak dokazují i nálezy kostěných a železných psacích hrotů - styletů.
S psaním souvisí jazyk a literatura a těm je věnována loď kostela sv. Salvátora. Snad jediným autentickým rukopisem z Moravy by mohly být Kyjevské listy z 10. století, dnes uchovávané ve vědecké knihovně Akademie věd v Kyjevě. Naše Pražské zlomky z archivu Pražského hradu pocházejí až z 11. století a vznikly patrně na Sázavě. Velkou senzací jsou nálezy chorvatských glagolských rukopisů na farách v Tursku a Praskolesích.
Jak se kult svatých Cyrila a Metoděje přenášel a rozvíjel v průběhu další historie, ukazují četná umělecká díla od středověku po dnešek. K těm nejsoučasnějším patří např. kovové dveře od Ivana Theimera, které nechala česká vláda zhotovit pro portikus kostela San Clemenze v Římě, kde je pohřben sv. Cyril nebo avantgardní sousoší Pavla Hřebíčka z jeho soukromé kaple v Ketkovicích na Moravě.

Na výstavních panelech a ve vitrínách se mnoho zajímavého dozvídají dospělí, ale ani na děti výstava nezapomíná. Po stranách a ze zadu jsou informace zapsané "křídou" na školní tabuli tak, aby byly přístupné a pochopitelné dětem. Ty tam najdou také různé otázky, soutěže, kvízi a úkoly. Uvedená forma prezentace ale zaujme každého, nejen děti.
Světlo víry, které přinesli Moravanům Cyril a Metoděj, je při v závěru výstavy symbolizované desítkami bílých svící nakreslených na velkých temně modrých válcových segmentech. K tomu, aby hořelo stále více a více, může každý návštěvník napomoci tím, že symbolicky svíci rozsvítí - rozmaže knot. Zdá se, že lidé tuto potřebu pociťují, protože již dnes jsou téměř všechny svíce rozsvíceny.

Výstava Národní galerie v Praze pod stručným názvem CM 863 potrvá v Klášteře svaté Anežky do 2. února příštího roku.