Scéna.cz 

Jaromír Novotný / Viditelné formáty

Galerie hlavního města Prahy představuje ve Staroměstské radnici obrazy Jaromíra Novotného (*1974), které vznikly za poslední tří roky, mezi nimiž však převládají letošní práce.

V tomto období se zřetelně posunuje autorův styl od zobrazivé malby k abstrakci preferující smyslovou zkušenost. Obrazy velkých formátů pracují s povrchem a hloubkou a vymezením monochromních ploch vůči okrajům plátna. Poukazují na důležitost fyzické zkušenosti a také malba samotná akcentuje základní vlastnosti tohoto média. Autor se soustřeďuje na vlastní materiálové provedení, jež se sice snaží mít do značné míry pod dohledem, avšak zároveň akrylové barvě dává přirozenou volnost, vyjádřenou jejím stékáním a rozprostíráním se. Velké plochy tak často vznikají tečením ředěné barvy, kdy na bílém podkladě zůstává pouze průsvitný, zabarvený film. V nových pracích zbývá jen vrstva na vrstvě, akrylová barva se vymezuje vůči podkladu. Novotný zde rozlišuje mezi bezprostředním polem malby a formátem plátna.Významnou roli hraje náhoda, která zdůrazňuje proces vzniku obrazu. Redukce výtvarných prostředků umožňuje vstup nebo vznik něčeho jiného. Z podoby formy vzniká smysl obrazu.

"Cílem malby se stává i postižení jejího hmotného provádění a nejrůznější okolnosti, jež je podmiňují. Nosným motivem není jev existující mimo obraz, ale přímo akt malby, zůstávající uzavřený sám v sobě a vylučující ostatní. Rozhoduje jen to, co je na plátně, na němž se odehrává veškeré sdělení." (Karel Srp).

Horní místnost galerie představuje soubor obrazů, které spojuje dvoumetrová (ještě lidská) výška, vertikální členění na rozsáhlé tmavé a světlé plochy, kam nevstupuje žádná jasně čitelná barva a skládání obrazů z více částí vedle sebe. Vznikající spáry, jejich vztah k předělům v malbě a velké fyzicky působící monochromní plochy činí z obrazu do velké míry objekt, který svou důraznou přítomností spoluvytváří konkrétní prostor, resp. místo. Ve srovnání se staršími pracemi jde o pohyb od zobrazení prostoru k jeho vytváření.

Obrazy v dolních místnostech jsou důslednější v navázání na konkrétní parametry prostoru - výška místnosti je zde tematizována jejich extrémně vysokým formátem. Zmíněná dvoumetrová konstanta se však projevuje i zde. Obrazy jsou opět složeny z částí, tentokrát posazených na sobě.

Představeny jsou také práce založené na selektivním vyvolání stejnoměrně osvětleného fotopapíru, kterým se autor věnuje poslední rok. Smyslový účinek zde určuje přímá vlastnost daného podkladu. Nafialovělá barevnost (prošlého, přeexponovaného.) fotopapíru zpětně ovlivnila i obrazy - potvrdila barvu, která vznikala "sama ze sebe", bez hledání odůvodnění. Barva přirozeně vyplynula z daného materiálu.

Výstavu obrazů Jaromíra Novotného Viditelné formáty pořádá Galerie hlavního města Prahy ve druhém patře Staroměstské radnice do 19. srpna 2012.