Scéna.cz 

Umění Starého světa

4. února tohoto roku uplyne 215 let od založení Národní galerie v Praze. Nejprestižnější česká umělecká instituce oslaví své výročí otevřením nové stálé expozice „Umění Starého světa“ v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Půjde o ojedinělé propojení sbírek v majetku různých organizací, o výběrovou přehlídku umění velkých starověkých kultur světa, které ovlivnily evropské umění. Cílem je poukázat na tyto vlivy a jejich přesahy do současnosti, zdůraznit výtvarné paralely v tvarosloví, ornamentu i stylizaci artefaktů vzdálených civilizací a nacházet překvapivé vzájemné souvislosti.

Exponáty zahrnující časově období od neolitu (6. tisíciletí př. Kr.) po středověk a teritoriálně Středomoří a Asii byly proto vybírány zejména pro svou výtvarnou hodnotu a originalitu. Koncepce vychází rovněž z chronologického a geografického členění. Vzhledem ke komornějšímu ladění byla dána přednost menším objektům užitého umění – keramice, sklu, bronzu nebo drobné plastice i když nechybí ani větší sochařské práce nebo jejich torza.

Prohlídkový okruh začíná ve druhém patře uměním starého Egypta, které se rozpíná od nejstarší fáze ve 4. tisíciletí př. Kr. po polovinu prvního tisíciletí naší éry. K lákadlům bude patřit např. rakev hodnostáře Hara z počátku římské doby, socha bohyně Baset v kočičí podobě z Pozdní doby nebo schrána na kočičí mumii.
Starověký Přední východ se vyznačuje mnohostí státních útvarů a kultur, jejichž spojujícím článkem bylo klínové písmo. Dokládají to pečetní válečky s otisky, amulety, šperky a nádoby z Mezopotámie, Anatolie, Fénicie. Torza soch objevených při vykopávkách v Sýrii Bedřichem Hrozným, připomenou zásluhy tohoto českého vědce, který rozluštil písmo a jazyk Chetitů.
Největší část – na 500 předmětů - zaujímá antické Středomoří s počátky u idolů kyperského neolitu, přes Krétu a mykénskou kulturu (soubor číší), přes archaické období ke klasické antice a Římu. Zde vynikne např. geometrická a dále černofigurová keramika, socha bohyně Nemesis ze 2. st. –římská kopie řeckého originálu z 5. st. Př. Kr., část votivního reliéfu s vyobrazením Asklépia, stříbrný rhyton s koňskou hlavou ze 4. st. př.Kr., soubor římského skla nebo zlaté a stříbrné šperky.

První patro je věnováno Číně a Dálnému Východu. Rituální disky a plakety z nefritu zastupují nejstarší období, obřadní nádobí z bronzu, dýky, zvony, zrcadla nebo spony přinášejí svědectví o umění v prvních dvou tisíciletích před Kristem. Ze století okolo přelomu letopočtu pocházejí soubory hrobové keramiky, z doby dynastie Tchang (7.- 10.st) pozoruhodné 70 cm velké hliněné malované sochy koní.
Četná vystavená malířská nebo sochařská díla byla inspirována různými směry buddhismu, jak dokazují např. hlavy bodhisattvů nebo téměř dvoumetrová dřevěná socha bohyně Kuan-jin.
Od 16. století spojuje Evropu s Čínou rozvíjející se síť námořních obchodních cest a dodávky čínské keramiky a porcelánu, čínského hedvábí a dalších výrobků proudí do sídel nejen evropských panovníků ale i aristokracie a bohatého měšťanstva a poskytují podněty pro evropskou uměleckou produkci.
Výstavu obohacují také čínské a japonské malby a kaligrafie.
Vývoj orientálního umění završuje islámská oblast, kde nejposlednějšími exponáty jsou perské koberce z 19. století.
Zvláštní sekce je věnována korejskému umění, pro níž byly zapůjčeny předměty z Národního muzea v Soulu. Ty nejcennější - zlatá koruna a zlatý pás ze 6. st. ve formě replik získala NG z Jižní Koreje darem.

Základ nové stále výstavy „Umění Starého světa“ tvoří asijské sbírky Národní galerie, umístěné od roku 1972 na zámku Zbraslav. Protože byl zámek vrácen v restituci k 1. lednu 2010 původním majitelům, kdy také vypršela nájemní smlouva, a rovněž z důvodů ochrany před povodněmi, byla Národní galerie nucena sbírky přemístit. V téže době započala rekonstrukce hlavní budovy Národního muzea na Václavském náměstí a Národní muzeum hledalo místo pro své sbírky umění antické Evropy. Tak se zrodila myšlenka, neobvyklá v našem prostředí, aby oba celky byly zahrnuty do jediné expozice v Kinském paláci, doplněné ještě o exponáty z Náprstkova muzea a Karlovy univerzity.

Přestože se nepodařilo vhledem k nedostatku financí realizovat expozici v původním rozsahu a uspořádání, je velkým přínosem pro uměnímilovnou českou veřejnost, že za starověkým uměním již nemusí cestovat do zahraničí nebo prohledávat různá muzea, ale najde vše přehledně uspořádané pod jednou střechou a přímo v centru Prahy.