Scéna.cz 

Dílo scénografa Josefa Svobody v Bratislavě

Od 14. prosince se v prostorách nové budovy Slovenského národního divadla v Bratislavě uskuteční výstava s názvem Kouzelník jevištního prostoru – Josef Svoboda (1920 – 2002), kterou připravil Institut umění – Divadelní ústav v Praze ve spolupráci s Českým centrem v Bratislavě a Slovenským národním divadlem. Výstava potrvá do 14. února 2011.

„Josef Svoboda, český scénograf světového jména, dlouhodobě spolupracoval s předními českými i zahraničními divadelními režiséry. Výstava představuje průřez jeho českými i zahraniční inscenacemi prostřednictvím velkoplošných fotografií scénických návrhů i realizací“, přibližuje výstavu její kurátorka Helena Albertová, která zde představí také svoji knihu Josef Svoboda – Scenographer, rozsáhlou monografii v angličtině, která se pokouší obsáhnout jeho dílo od prvních amatérských pokusů(1942) až k posledním inscenacím v Laterně magice (2002).

Josef Svoboda ( 1920 – 2002)
Scénograf, architekt a pedagog patří nesporně mezi světově nejznámější české umělce 2. poloviny 20. století. Převratné pojetí scénografie na scéně Národního divadla a sláva Laterny magiky mu už začátkem 60. let otevřely cestu na světové scény, na nichž spolupracoval s předními světovými operními i činoherními režiséry a choreografy. Výstava v Bratislavě je rozdělena do tří celků: Josef Svoboda na českých scénách, především v Národním divadle, scénografie oper v zahraničí, scénografie dramatických děl v zahraničí. Fotografie vypovídají o velkorysém přístupu umělce k jevištnímu prostoru a dílu autora či skladatele, prozrazují moderní technologické postupy a objevy, kterými obohatil „scénografickou abecedu“ české i světové scénografie. Z prací na českých scénách připomeňme Osbornova Komika a Hellmannové Podzimní zahradu s A. Radokem, Hrubínovu Srpnovou neděli, Čechovova Racka a Shakespeareova Romea a Julii s O. Krejčou, Sofoklova Oidipa s M. Macháčkem. Z přibližně 450 inscenací v zahraničí pak Wagnerův Prsten Niebelungů v Londýně a v Ženevě v 70. letech, Bizetovu Carmen v Metropolitní opeře v New Yorku s L. Bernsteinem, Čajkovského Labutí jezero v La Scale v Miláně, inscenaci Goethova Fausta v Teatro Piccolo s G. Strehlerem, inscenace Claudela, Pirandella a Strindberga s A. Delcampem v Belgii či Mozartova Idomenea v Ottawě s V. Kašlíkem. Ne náhodou je Josef Svoboda v zahraniční často nazýván „kouzelníkem jevištního prostoru“.
Velkoplošné fotografie návrhů i realizací díla Josefa Svobody jsou součástí dokumentační sbírky IDU, která vznikala během dlouhých let spolupráce s Josefem Svobodou a jeho rodinou na výstavách jeho díla po celém světě.