Scéna.cz 

Kde úřadoval Masaryk

Masarykova knihovna otevřena pro veřejnost. Před sto šedesáti lety, 7. března 1850, se v Hodoníně narodil první československý prezident TGM a toto výročí bude připomínáno řadou akcí pořádaných oficiálními institucemi.

Pražský hrad si připomene toto výročí výstavou pojmenovanou ŽIVOT TGM NA HRADĚ – VŠEDNÍ I SVÁTEČNÍ v Rožmberském paláci, která začíná 3. března a potrvá do 14. března. Výstava bude zahrnovat dokumenty, fotografie, obrazy, modely ale i různé předměty, které používal TGM a jeho rodina např. porcelánové soubory a sklo. Některé exponáty, pocházející z hradních sbírek, uvidí veřejnost vůbec poprvé. K zajímavostem budou patřit určitě účty za nákupy a např. účtenka na částku 20 korun, kterou zaplatil TGM svému holiči.

V rámci výstavy bude o víkendu 6. a 7. března zpřístupněna patrně nejznámější část bytu, který ve druhém patře Nového paláce pro Masaryka v první polovině dvacátých let upravil slovinský architekt Josip Plečnik. TGM a další prezidenti využívali tento prostor jako své kanceláře. Podobu knihovny poznamenalo působení komunistických představitelů a zejména normalizační snažení Gustava Husáka, a proto při její rekonstrukci už za prezidentování Václava Havla musely být některé části nahrazeny. Návštěvníci budou moci vedle knihovny projít vůbec poprvé po Plečnikově Vázovém schodišti a nahlédnou do Archívu Pražského hradu, který byl založen z iniciativy vedoucího kanceláře TGM Přemysla Šámala.

K masarykovskému tématu se váže také další výstava na Hradčanech ale nikoliv prostorách Pražského hradu nýbrž v Hrzánském paláci v Loretánské ulici, kterou organizuje Úřad vlády společně s Národním archívem u příležitosti devadesátiletého výročí přijetí první československé ústavy v roce 1920.

Výstava CESTY ČESKÉ ÚSTAVNOSTI představí vedle první československé ústavy také řadu dalších dokumentů, které upravovaly poměry v našich zemích od středověku po současnost. Z třeboňského archívu byl např. zapůjčen návrh zákoníku Karla IV. Maiestas Carolina, který se však nepodařilo pro odpor šlechty prosadit, z majetku knihovny Národního muzea je zde jeden z pěti dochovaných exemplářů Vladislavského zřízení zemského z roku 1500, první zákoník vydaný tiskem, dále ústava protestantských stavů z roku 1619 Česká konfederace nebo Obnovené zřízení zemské z roku 1627 ustavující poměry v době pobělohorské. Z doby novější bude možné nahlédnout do ústavy z roku 1948 a 1960 a vystavena je také ústava z roku 1992 platná v současnosti. „Cesty české ústavnosti“ jsou v Hrzánském paláci přístupné veřejnosti do 7. března 2010.