Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 49. týden

Tajné akce StB (37/40) - Akce Umělec (Vysílání: 30.11., 22.10 hod., ČT1)
Petr Sís patří v současnosti mezi nejznámější české výtvarníky a spisovatele. Ilustroval téměř padesát knih a natočil 26 animovaných filmů. Věnuje se také tvorbě filmových plakátů a nástěnným malbám (vytvořil mozaiku pro newyorské metro). Za svou tvorbu získal řadu ocenění. Narodil se v roce 1949 v Brně. V sedmdesátých letech absolvoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze a The Royal College of Art v Londýně. Od roku 1982 trvale žije v USA. V druhé polovině osmdesátých let byl Státní bezpečností vyšetřován a trestně stíhán za nelegální pobyt v zahraničí. V Archivu bezpečnostních složek se dochoval vyšetřovací spis, kde jsou k této kauze dochovány dokumenty...

Brána poznání Síla umění: David (Vysílání: 01.12., 16.05 hod., ČT2)
Francouzský neoklasicista Jacques Louis David (1748–1825) byl svého času oficiálním malířem Napoleona, potom revoluce, nakonec kvůli jeho mistrovskému dílu "Maratova smrt" odmítli jeho tělo ve Francii pohřbít. Jean Paul Marat, nejparanoidnější ze všech fanatiků revoluce, byl zavražděn ve vaně. Podle Marata nebylo nikdy zabito dost lidí, přitom pro Davida Marat nebyl obluda, ale světec. Je paradoxní, že David, s nímž mávaly politické víry, celý život nevyznával nic jiného než čest a ctnost.

Praha, město věží - Věže mezi Petrským náměstím a hlavním nádražím (Vysílání: 01.12., 17.30 hod., ČT2)
Tento díl obsahuje pět věží: věž zvonice při kostelu sv. Petra, do které chodil zvonit mladičký básník Karel Hynek Mácha, věž obchodního domu Bílá labuť, zapomenutou věž Cukerného paláce a naopak objevenou a "pracující" Jindřišskou věž. Jejím opakem jsou pak dosud neobjevené a "zahálející" věže Fantovy budovy pražského Hlavního nádraží.

Brána poznání/ Deset století architektury - Pražské arkádové domy (Vysílání: 02.12., 16.15 hod., ČT2)
V období renesance se strohý řád středověkých prostorů v Praze mimořádně zpestřil. Rozhodující úlohu měly nejen měšťanské domy, ale k výrazné proměně města přispěla i zástavba veřejných míst, na nichž jako důsledek humanistické kultivovanosti vyrůstaly také kašny. Veškerou pražskou renesanční architekturu od poloviny 16. století prostupuje italská střídmost a ušlechtilost, což nejnázorněji dokládají portály domů. Počátky renesance můžeme sledovat na dochovaném portálu domu U kamenného beránka na Staroměstském náměstí, pozdější etapu přestavby města dokládá západní část domu Granovských v Týnské ulici. Tento dům je nejstarší architektura na pravém břehu Vltavy, na které byla uplatněna figurální sgrafita, jež znalci pokládají za stěžejní výrazový prostředek české renesance. Bohatě byla figurální sgrafita uplatněna na domě U minuty na Staroměstském náměstí.
Dům U dvou zlatých medvědů má lichoběžníkové nádvoříčko ze severu a západu obklopené arkádami. Jde o neobyčejně působivý celek, který prokázal možnost převzít i ty nejnáročnější prvky evropských paláců do tvarosloví architektury měšťanské. Atmosféra obydlí svědčí o ušlechtilosti a jemnosti životního stylu, jenž akcentoval pohodlí a vzdušnost prostor. Praha jako celek prošla fází renesančního města a dodnes jsou tyto stopy viditelné a přispívají k představě o vysoké kulturní úrovni měšťanských vrstev.

Zašlapané projekty - Osud restaurátora Makeše (Vysílání: 03.12., 21.55 hod., ČT2)
František Makeš - světově uznávaný restaurátor a vědec, který dvě desetiletí pracoval jako hlavní restaurátor švédských královských sbírek na zámku Skokloster. Objevil biochemické metody využití enzymů při restaurování a analýzách uměleckých děl. Na jaře roku 1968 odjel do Švédska, kam ho pozvala tamější Akademie věd, a svou unikátní metodu si nechal ve Švédsku patentovat. Díky hlouposti a krátkozrakosti komunistického režimu jsme se tak připravili o primát v této oblasti a zásluhy si ? byť pod jménem českého vědce ? přivlastnilo Švédsko...

Rajské zahrady (10/13) Nové Hrady (Vysílání: 06.12., 16.20 hod., ČT1)
Městečko v jižním cípu Čech, strategické místo nad řekou Stropnicí střežené středověkým hradem. Hájilo nejen obchodní stezku, ale také nedaleké zemské hranice. Panství bylo ve vlastnictví Rožmberků, ovšem zásadní změnou se stal starý francouzský rod Buquoy, jehož příslušník, generál císařských vojsk za třicetileté války, získal panství ještě před bitvou na Bílé hoře náhradou za nevyplacený žold. Buquoyové pak Nové Hrady a okolí zušlechťovali, proměňovali a ovlivňovali po tři století. Romantické Terčino údolí nebo Žofínský prales, nejstarší chráněné území ve střední Evropě, jsou dílem tohoto rodu.

Cesty víry - Pojďme spolu za betlémy (Vysílání: 06.12., 18.00 hod., ČT2)
Betlémy vídáme nejčastěji v době Vánoc, a to v menším měřítku doma pod stromečkem nebo na větší ploše v kostele či na obecním úřadě. Nezřídka jsou to díla, která vypovídají o uměleckém talentu a technické dovednosti a vynalézavosti lidových umělců. Budeme vám vyprávět příběh "rozdvojeného" betlému z Bruntálu a Mohelnice a osudy jeho tvůrců, řezbářů otce a syna Nedomlelových. František pokračuje v díle svého otce Josefa, který zemřel v roce 1990, a práci na betlému se věnoval skoro třicet let. Josef pocházel z Víchové nad Jizerou. S prací se dřevem se začal seznamovat v dílně svého bratrance, koláře v Železném Brodě, kde se i vyučil. Po vojně zareagoval na inzerát a odešel do Zlína, kde pracoval u firmy Baťa. Už tam vyřezal několik malých jesliček. V roce 1946 se v rámci osídlování pohraničí ocitl i s manželkou ve Starém Městě u Bruntálu, kde strávili podzim života v budově vodního díla s pilou. A právě tady začíná příběh mohelnických jesliček, z nichž později vznikl betlém v Bruntále a Mohelnici...