Scéna.cz 

Staronové formy - Josef Hoffmann

Nová stálá expozice Moravské galerie v Brně a vídeňského Muzea užitého umění (MAK) věnovaná význačnému architektovi a designerovi, představiteli vídeňské secese a moderny, Josefu Hoffmannovi (1870- 1956), je od poloviny června otevřena v jeho rodném domě na českomoravském pomezí v Brtnici u Jihlavy.

Starý barokní dům s gotickým jádrem na náměstí v Brtnici, němž se v roce 1870 narodil jako syn předního brtnického měšťana - jeho otec zde byl 36 let starostou – Josef Hoffmann po smrti svých rodičů v letech 1907 – 1911 upravil jako letní sídlo pro svou rodinu a sestry. Zařídil si v přízemí pracovnu, ve dvoře pavilon, v patrech provedl pestrou výmalbu stěn iluzivními tapetami a dal vyrobit podle svých návrhů některé kusy nábytku a doplňky. V roce 1945 byl dům rodině zkonfiskován a začala o něj „pečovat“ místní organizace KSČ. Poté co už ve značně zchátralém stavu po roce 1989 připadl obci, bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci, kterou velmi zdařile v roce 2003 provedl brněnský ateliér Hrůša a Pelčák. Architekt Petr Pelčák přitom vycházel z dobových fotografií, které nechal po dokončení úprav udělat Josef Hoffmann a které byly také publikovány v tisku. Zařízení tvoří něco ze znovu nalezeného původního secesního nábytku a doplňků a další Hoffmannovy práce – sklo, keramika, textil, šperky vyrobené podle Hoffmannových návrhů prestižními českými a rakouskými firmami, z nichž některé produkují tyto tvary dodnes – např. bytový textil s typickým čtvercovým nebo pruhovaným vzorem firma Backhausen Exquisite Wohntextilien, sklo firma Lobmeyer (dříve v Novém Boru), broušené sklo Sklářský ateliér Petr Rath v Kamenickém Šenově, porcelán firma Augarten ve Vídni, nábytek firma Wittmann Möbelwerkstätten, svítidla firma WOKA Lamps ve Vídni. Především jsou to však produkty dílny Wiener Werkstätte, založené Josefem Hoffmannem v roce 1903 společně s výtvarníkem Kolomanem Moserem a podnikatelem Fritzem Waernsdorferem, jejíž archív – na 5 500 Hoffmannových návrhů- spravuje od roku 1955 MAK.

Název expozice INSPIRACE poukazuje na základní motivy, o něž se ve své tvorbě Hoffmann opíral. Jako student na vídeňské akademii u Otty Wagnera byl především ovlivněn moderními proudy. V roce 1897 zakládá společně s Gustavem Klimtem a dalšími Sdružení výtvarných umělců v Rakousku Secession, v jehož pavilónu podle Olbrichova projektu se ujal prostorového řešení výstav. Odvrací se od opakování historických forem a hledá motivy ve svém okolí, které přeformovává v nový styl. Sbíral lidové umění – část lidových výšivek je zde také vystavena – a velmi ho zaujala historická a lidová architektura Itálie, kterou navštívil na stipendijní cestě po ukončení studií 1895 -1896 a v roce 1911. Obdivoval Angličany Johna Ruskina a William Morisse a hnutí Arts + Crafts usilující o obnovu uměleckých řemesel a nové směry v Belgii a Holandsku.
Zabýval se návrhy užitého umění, výstavnictvím – byl dokonce vyznamenán Řádem čestné legie ve Francii za realizaci rakouského pavilónu na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925- a projektováním architektury a už na přelomu století se zařadil mezi nejpřednější vídeňské osobnosti.
Zatímco do konce století převládají v jeho díle křivky florální secese, od roku 1900 je téměř posedlý geometrickými formami – čtverci, obdélníky a kosočtverci do té míry, že se mu říká Quadrutl Hoffmann – „Čtvereček Hoffmann“. K jeho nejznámějším stavebním projektům patří komplex vil na Hohe Warte ve Vídni (1900 – 1901), sanatorium v Purkersdorfu (1904), vrcholné dílo „Gesamtkunstwerku“ – jednoty exteriéru a interiéru a syntézy řemeslných a architektonických prvků - palác Stoclet v Bruselu (1905 – 1911), u nás vila Fritze Grohmanna ve Vrbně pod Pradědem, vila Sigmunda Berla v Bruntále, dům pro hosty huti Poldi na Kladně (1903), sídlo rodiny Primavesi v Koutech nad Desnou (1913 – 1914) a vila této rodiny v Olomouci, které jsou v expozici prezentovány na modelech, fotografiích a nákresech.
Josef Hoffmann je znám spíše odborníkům a tato nová expozice vytvořená mimo jiné z podpory grantu EU Culture jako součást projektu „Architektura a interiérový design ve střední Evropě na počátku 20. století . Josef Hoffmann a Dušan Jurkovič “ chce upozornit také širší veřejnost na další světově proslulou osobnost spojenou s naším prostředím, jejíž odkaz je stále živý ve tvarech věcí, o nichž to ani mnohdy netušíme.