Scéna.cz 

Je libo menuet?

Intimnější prožitek baroka či renezance než jaký nabízí architektura, výtvarné umění nebo hudba umožňuje výstava Tance a slavnosti v 16. – 18. století, kterou pořádá od 12. prosince 2008 do 3. května 2009 Národní galerie ve Valdštejnské jízdárně. I když na tanec existovaly velmi protikladné názory – blízkost těl a uvolněné pohyby považovali strážci dobrých mravů za nástroje satanovi a naopak lékaři jej doporučovali jako zdraví prospěšný - v uvedeném období (a nejen tehdy) zaujímalo taneční umění prestižní pozici mezi kvalitami lidí, kteří se pohybovali ve vyšší společnosti a při výchově se mu věnovala značná pozornost. Měšťan nebo šlechtic, který neuměl dobře tančit, byl společensky znemožněn.

Dvorský tanec v rámci slavností, divadla, maškarních plesů se ovšem lišil od tance venkovských vrstev spojeného s oslavami během roku a rozdílnost mezi těmito formami je i jednou z koncepčních linií výstavy. Celá řada obrazů, grafika, hudební nástroje, kostýmy, vějíře, taneční příručky i divadelní rekvizity rozmístěné na panelech, které jsou řazeny podle grafického zápisu barokního tance, poukazují na tanec v jeho mnohých formách z různých pohledů.
Zájemci si mohou některé tance a kostýmy dokonce sami vyzkoušet v ateliéru Menuet a ti nejvíce zaujatí nebo ti, kteří se tancem zabývají, je mohou nastudovat v „Choreografickém ateliéru současného a barokního tance“ známé francouzské choreografky Béatrice Massin, který se uskuteční na závěr výstavy v době od 30.4. do 3.5. 2009.
Zatančit si lze i v „zážitkové“ části výstavy – nedělní živá taneční vystoupení H.Slačálkové a T.Kubína za doprovodu Hipocondrie nebo souboru renesančních tanců Chorea Historica budou vždy zakončena krátkou výukou jednoho tance.

Mimoto zahrnuje doprovodný program k výstavě komentované prohlídky s kurátorkou Andreou Rousovou i pravidelné víkendové komentované prohlídky, víkendové dílny pro rodiče a děti, čtvrteční přednášky odborníků - některé rovněž s tanečními ukázkami a další akce.

Celkovou koncepcí i rozsahem doprovodného programu představuje výstava ojedinělý počin, který společně s podobně tématicky zaměřenými projekty (např. taneční projekt „Barokní tělo odhaleno“ v Českém muzeu hudby) vnáší další rozměr do vnímání barokní kultury.