Scéna.cz 

Jana Přibylová: V prosinci se těším na balet Romeo a Julie...

Vzpomínáte si na to, jak jste se dostala k baletu?
Od malička jsem měla ráda hudbu, tančila jsem si jen tak pro radost. Dělala jsem gymnastiku a trenérka mi řekla, abych zkusila balet. A ono to vyšlo...

Po absolutoriu Hudební a taneční školy jste se stala členkou brněnského Národního divadla. Pamatujete se na svou první roli?
Samozřejmě. Má první sólová role byla Swanilda v baletu Coppélia – Lea Delibese v choreografii Jiřího Kyseláka.

A na které role ze své dosavadní kariéry nejraději vzpomínáte?
Ráda vzpomínám právě na Swanildu – první velká role a můj taneční partner Petr Přibyl se mi stal i partnerem životním. Na každou svou roli vzpomínám ráda a každou jsem v nitru oplakala. Štěstí je, že přišla vždy další role a další práce. Vzpomenu alespoň ještě Giselle, Šeherezádu, Nikii, Victorku, Esmeraldu ze Zvoníka od Matky boží, Kitri z Dona Quijota, Marii Stuartovnu. Nejkrásnější je role maminky.

Zranila jste se někdy na jevišti?
Ano, zranila jsem se.

Co v baletu je pro vás nejobtížnější?
Nejobtížnější pro mě asi bylo najít po úrazu kolena jistotu, že se na ni mohu opět spolehnout. Nerada o tom mluvím, aby člověk nezakřikl to, že teď je v pořádku.

Kolik hodin denně trénujete?
To je různé, podle toho, jaké představení bude. Někdy hodinu, někdy šest nebo sedm.

Pravidelně jste nominována na Ceny Thálie ve svém oboru, v roce 1999 jste ji získala za roli Odetty-Odilie. Jaký význam této ceně přikládáte?
Předávání Cen Thálie se vysílá v televizi přímým přenosem. Tím je tato cena zviditelněná a známá většímu okruhu lidí. Já si myslím, že jakékoliv ocenění v oboru, kterému se věnujete, má velký význam. Člověku udělá radost, že si někdo všimne jeho práce.

V anketě DIVA pro nejlepší sólisty ND jste rovněž cenu získala několikrát. Vnímáte diváky při tanci na jevišti, může se váš výkon proměňovat podle reakce publika?
Vnímám diváky, vím, že tam jsou se mnou. Ale při tanci na jevišti se soustředím na sebe. Myslím, že se můj výkon podle reakce publika neproměňuje.

S kterým kolegou z divadla se vám nejlépe pracuje? Co je pro vás při spolupráci na scéně nejdůležitější?
Každý člověk je jiný. Já se snažím najít společnou řeč s partnerem, se kterým budu představení tančit. Chtěla bych, abychom spolu strávili na jevišti příjemné chvíle, vzájemně se obohatili.

Baví vás kromě klasického baletu i moderní tanec? Dají se tyto dva obory spojit?
Baví mě tanec jako takový. Klasiku mám raději, protože ji nejčastěji tančím. Je v ní něco čistého. Možná by se tyto dva obory daly spojit, ale proč? Každý má to své…

S divadlem jste se podívala i do světa. Kde všude jste byla? Na které místo vzpomínáte nejraději?
Se souborem jsem byla v Německu, Dánsku, Španělsku, Itálii, v USA , Japonsku. Zážitků je hodně. Ráda vzpomínám na Španělsko – sluníčko, teplo a nadšené publikum.

Řekla jste, že nejkrásnější je pro vás role maminky. Myslíte, že se syn bude věnovat divadlu? Přála byste mu takovou budoucnost?
Přála bych mu, aby dělal to, co ho bude bavit.

Můžete prozradit, jaké máte zájmy?
Zájmy? Mě zajímá balet, takže se ráda doma podívám na pěkné baletní představení jiných souborů. Jinak trávím ráda čas s rodinou, ať už jsou to procházky, na kole, v kině anebo doma u televize.

Jak primabalerína vnímá životní výročí, které letos oslavujete vy? Kde vidíte svou budoucnost – chcete se věnovat choreografii, učit, dále tancovat?
Já to jako výročí nevnímám. Do budoucnosti naštěstí nevidím, žiji přítomností a zatím ještě tancuji.

Na co byste právě nyní diváky pozvala?
Pozvala bych diváky k nám na jakékoliv představení. Repertoár je široký, mohou si vybrat operu, činohru, balet. Já se teď v prosinci těším na balet Romeo a Julie.

Jana Přibylová (roz. Kosíková)
Nar. 7. srpna 1968 v Brně. V letech 1982-86 vystudovala Hudební a taneční školu v Praze. Poté se stala členkou baletu ND v Brně, od roku 1989 zde působí jako sólistka. V sezóně 1989/1990 byla členkou baletu Opery v Hannoveru (SRN). Zúčastnila se úspěšně několika mezinárodních baletních soutěží (mj. Lausanne 1985, Varna 1986 a 1988). Momentálně má na repertoáru Frygii (Spartakus), titulní roli v Raymondě, Medoru (Korzár), Odettu/Odilii (Labutí jezero), Kláru (Louskáček), Julii (Romeo a Julie), titulní roli ve Fridě a Motýla v pohádce Sněhurka a sedm trpaslíků.