Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Japonská opera Yuzuru poprvé v Praze!

Michal Vojta a Katarína Jorda Kramolišová

autor: archiv divadla

Slezské divadlo Opava hostovalo 11. ledna 2008 ve Stavovském divadle v Praze s operou Ikuma Dan YUZURU (JÚZURU). V titulních rolích se představili Michal Vojta a Katarína Jorda Kramolišová. Představení nastudoval dirigent Jan Snítil. Režie Tokio Kenneth Ohska. Opera je nastudována v japonském originále a v představení jsou použity české titulky. Dále účinkují Zdeněk Kapl; Peter Soós a Zuzana Voglová.
Dílo vzniklo na motivy staré japonské pohádky, v níž chudý prosťáček zachrání život ptáku jeřábovi. Ten se z vděčnosti promění v krásnou ženu a stane se jeho manželkou. Láska vede ženu-jeřába k tomu, aby ze svého peří tkal vzácnou látku, kterou muž výhodně prodává. Chamtivost a závist sousedů i jeho vlastní hrabivost představují konec krásné, pohádkové idyly. Jen zdánlivě jednoduchý děj má v sobě hluboké mravní a stále platné poselství. Opera byla nastudována v rámci oslav 50. výročí navázání diplomatických styků mezi Japonskem a Československem.

„Jako každé skutečně umělecké dílo, ani Yuzuru není politickou, náboženskou nebo jinou myšlenkovou agitací a jako takové umožňuje více různých výkladů.“, říká dirigent inscenace Jan Snítil.

Kdy jste se poprvé setkal s operou Yuzuru a jak na Vás zapůsobila?
Bylo to před necelými třemi lety, kdy mi moje paní, která operu znala již z dřívějška z živého provedení v Japonsku, obstarala klavírní výtah s tím, abych posoudil, zda by bylo vhodné či možné provést tuto operu ve Slezském divadle v Opavě. Opera mě zaujala jak svými ryze uměleckými hodnotami, tak i její proveditelností v podmínkách menšího operního souboru. Tehdejší vedení divadla se postavilo k myšlence na uvedení Yuzuru vstřícně, získalo pro ni i podporu opavského magistrátu, a tak začalo období složitých příprav, završené premiérou v říjnu loňského roku.

Slezské divadlo Opava je prvním divadlem v Čechách, které toto dílo nastudovalo. Jak probíhaly hudební přípravy?
Přípravám předcházel přesný překlad libreta do češtiny a fonetický přepis japonštiny do latinky v klavírním výtahu, což obojí provedla moje dcera. Je snadno pochopitelné, že to, čím se příprava Yuzuru výrazně lišila od hudební přípravy jiných hudebně a pěvecky srovnatelně obtížných titulů, je japonština, a to jak po stránce výslovnosti, na jejíž správnost dbala moje japonská paní, která operu korepetovala, tak po stránce paměti, kde jedinou pomocí bylo včasné zahájení studia, které v případě paní Kramolišové začalo již před rokem. S japonštinou souvisí i zvýšené nároky na to, aby sólisté při neznalosti jazyka znali významový obsah jednotlivých frází i slov a dokázali je přesvědčivě tlumočit. Že se toto podařilo, bylo umožněno jen díky jejich nevšedním pěveckým a hereckým schopnostem i mimořádné píli. Přitom běžný provoz divadla jim studium rozhodně neusnadnil, všichni čtyři protagonisté byli obsazeni jak do předcházející, tak i následující premiéry.

Čím může toto dílo dnešního diváka nejvíce oslovit?
Jako každé skutečně umělecké dílo, ani Yuzuru není politickou, náboženskou nebo jinou myšlenkovou agitací a jako takové umožňuje více různých výkladů. Pro mě je klíčovou myšlenka, že přes svou pomíjitelnost (anebo právě pro ni) je krása – v případě Yuzuru láskyplné soužití Cú s Johjóem – takovou hodnotou, která člověka navždycky obohacuje a proto má smysl ji prožít i přes smutek a bolest, které její pomíjitelnost přináší.

14.1.2008 16:01:33 Redakce | rubrika - Zprávy

TIP!