zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Miniatury v Národním divadle

Jiří Kodym

autor: archiv divadla   

Tanečníci baletu Národního divadla v Praze se představují nejenom jako interpreti titulů daných dramaturgickým plánem divadla, ale někteří z nich pravidelně vstupují na pole tvůrčí – a nutno říci, že většinou velmi zdařile. Kromě toho, že ovládají a znají svá těla, přemýšlejí o smyslu, významu pohybu a chtějí býti více než „pasivními“ nositeli myšlenek těch druhých a s nimi spojeného pohybového vyjadřování.
Nejenom, že umí sdělovat, ale mají co sdělovat – v jejich výpovědích nezaznívají falešné tóny, jsou ryzí, osobití a nelze přehlédnout profesionalitu, kterou s sebou jejich choreografie nesou. Jejich vidění se nezaostřuje pouze na tanec jako významotvornou výpověď, zasazenou do určitého estetického rámce. Jsou schopni vidět tvorbu v celém kontextu divadelního vnímání a jeho dopadu na diváka – mají jasnou představu o vizuální podobě díla, umně pracují se svícením ladícím s danou atmosférou a kostýmy.

Večer s názvem Miniatury, který byl těmto mladým choreografům z řad tanečníků souboru ND letos věnován, nesl opětovně název Miniatury a konal se 22. ledna ve Stavovském divadle. Dramaturgicky jej tentokrát sjednocoval výběr etnické hudby, která je už sama o sobě nositelkou kulturních znaků určité skupiny lidí, jejich smýšlení a temperamentu. O to více pak může inspirovat autory v uchopení a podání samotného gesta.
V úvodu zaznělo Tango de los exilados v podání Vanessy Mae. Sólový duet, jehož obrysy byly ostré jako žiletka, zaznamenával emoce soustředěné do přímých linií – emoce jakoby spoutané do kroků tanga. Tereza Podařilová a Jiří Kodym dodali vášnivému, milostnému tanci šarm a precizní provedení, kdy energie se soustředila do brilantně vykreslené křivky těl. Choreografka tohoto Tango de rosas – Zuzana Šimáková – se pak představila v dalším opusu také jako interpretka. A to v meditativiní kreaci Saburau, kde si hrála nejenom s taneční formou, ale výrazně pracovala s barvami kostýmů, kdy se tanečníci převlékali z bílé do červené. A pohrávali si se sloupky s kalifragickými nápisy – „kdo věří, že v životě je víc služebníkem, nikdy se nestane pánem“… Šimáková opustila vážnou rovinu svých výpovědí v titulu Pasta e Basta. Kromě dvou tanečníků do této taneční komedie zapojila dva herce (Janu Markovou a Michala Novotného – členy Divadla na Vinohradech). Dokázala sladit pohybový rozptyl interpretů, vtipně rozehrát a roztančit elegantní hříčku, plnou vtipných nápadů.
Radost prýštila i z dívčího duetu Yulunga, ve kterém se představily Klára Jelínková a Natálie Benyovszká, které byly zároveň autorkami. Jejich tanec byl vtipný, nápaditý a zvláště Klára Jelínková zaujala velkým vnitřním prožitkem, který provázel její spontánní taneční projev.
Muzikálnost a schopnost originálního tanečního projevu ukázala také Sylva Nečasová ve své Cumbii. Taneční kvartet na španělské rytmy se proměňoval v náladách a pohybových strukturách.
Na taneční formu se soustředila Hana Urbanová v titulu Jsou (hudba Johann Sebastian Bach, Dama Dama). Její pas de deux byla „forsythovsky“ laděná – strohý, bezemoční, chladný tanec vynikal na odhalených prostorách zákulisí. Určitou samoúčelností zůstala poznamenána choreografie Tomáše Rychetského. Jeho Židovské písně na hudbu The Klezmatics, byly sice nabity mnoha pohybovými nápady, bohatě navrstvenými, význam sdělení však občas vyprchával a tanečníci ve tmavých šatech splývali s černým horizontem a ztráceli se v mdlém svícení.

Choreografie tanečníků baletu ND vypovídají o jejich vnitřním světě, kterému dávají konkrétní podobu ve fyzickém projevu a výrazu, v nichž se odrážejí jejich dosavadní jevištní zkušenosti, znalost tanečního umění a schopnost nalézat podobu hudby v tanci a naopak. Šéf baletu Petr Zuska tak dává každoročně šanci tanečníkům-choreografům, aby si tu tříbili tvůrčí názory, jejichž ztvárnění se jeví jako slibná alternativa jejich další kariéry.

Národní divadlo Praha – Miniatury. Choreografie Tomáš Rychetský, Zuzana Šimáková, Hana Urbanová, Klára Jelínková, Martin Winter, Sylva Nečasová, Natálie Benyovszká. Stavovské divadlo, premiéra 22. ledna 2006.
Lucie Dercsényiová

1.3.2006 23:03:29 Redakce | rubrika - Ze zlaté kapličky

Časopis 16 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Ze zlaté kapličky

Sezona Opery ND a SOP vyvrcholí festivalem

Vizuál festivalu

Aktuální, interaktivní, moderní, pestrý, odvážný, český i světový - takový bude letošní ročník festivalu Opera ...celý článek



Časopis 16 - sekce

DIVADLO

Venušiny dny 2024

Emily (Divadlo NUDE)

Pražské divadlo Venuše ve Švehlovce uvádí 22. - 28. 4. 2024 devátý ročník mezinárodního festivalu Venušiny dny celý článek

další články...

HUDBA

HDK uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska

Zlatovláska (Hudební divadlo Karlín)

Hudební divadlo Karlín uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska režii v Filipa Renče. Na jevišti Malé scény HDK z celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Audiokniha Unesený Západ od Milana Kundery

Radúz Mácha

Vydavatelství Supraphon ve spolupráci s nakladatelstvím Atlantis po úspěšném vydání audioknih Nevědění a Směšn celý článek

další články...