Scéna.cz 

Velké operní hlasy… Ruggero Raimondi

W. A. Mozart: Don Giovanni
Filmové zpracování slavné opery v titulní roli s basbarytonistou Ruggerem Raimondim. Spoluúčinkují: E. Moserová, Kiri Te Kanawa, T. Berganza, J. Macurdy, J. van Dam a další. Sbor a orchestr Pařížské opery řídí Lorin Maazel (1979). Režie Joseph Losey (V italském znění s titulky). O Mozartově opeře Don Giovanní s podtitulem Potrestaný prostopášník už byly napsány celé knihy a četná muzikologická pojednání. Působivý námět, jemuž 1630 propůjčil první scénickou podobu španělský dramatik Tirso da Molina pod názvem Er burlador de Sevilla y convidado de piedra (Svůdce ze Sevilly a kamenný host), nebyl evropskému jevišti cizí a zakotvil dokonce v lidovém loutkovém divadle. Slavné zpracování látky náleží do dílny samotného Molièra či Carla Goldoniho a dokonce v době Mozartově zkomponoval zhruba tak o půl roku dříve obdobnou operu Giuseppe Gazzaniga na Bertatiho libreto, jejíž premiéra se odehrála v Benátkách.

Jenže teprve dotek geniální ruky Mozartovy propůjčil slavnému sevillskému svůdci nesmrtelnost. Češi mohou být o to víc hrdí, že světlo světa poprvé spatřila opera oper v Praze. Stalo se tak 29. října 1787 v Nosticově (dnes Stavovském) divadle údajně za přítomnosti slavného italského milovníka Giacoma Casanovy. Titulního hrdinu tehdy zpíval Luigi Bassi, ve filmu amerického režiséra Josepha Loseyho vystoupí v této roli italský basbarytonista Ruggero Raimondi, Komturovi propůjčil svůj hlas sólista newyorské Metropolitní opery americký basista John Macurdy. Donnu Annu ztvárnila sopranistka Edda Moserová, Leporella Belgičan Jose van Dam, Donnu Elvíru Kiri Te Kanawa a Zerlinu zpívá španělská mezzosopranistka Teresa Berganza. Autory scénáře byli v roce 1979 muž povědomého jména Frantz Salieri a Rolf Liebermann. Sbor a orchestr Pařížské opery řídí americký dirigent Lorin Maazel.
Italský basbarytonista Ruggero Raimondi se narodil v roce 1941 do rodiny milovníků opery. Studoval zpěv v Římě u Teresy Pediconiové a maestra Piervenanziho. Debutoval na jevišti ve Spoletu v Pucciniho Bohémě, následoval lékař a vlastenec Procida ve Verdiho Sicilských nešporách v Římské opeře, kde triumfoval. Poté, co účinkoval v různých italských operních domech, zahájil v roce 1968 také mezinárodní kariéru. Hostoval na nejslavnějších světových zpěvoherních scénách, zejména v newyorské Metropolitní opeře. Postupně si vybudoval pověst jednoho z nejlepších basistů své doby, nazpíval řadu znamenitých nahrávek, za všechny jmenujme Atillu, Sílu osudu, Normu (Orovese), Piráta, Aidu a Dona Carlose (Filip II.), které od dirigentského pultu řídil Herbert von Karajan.
Vysílání: 22.6., 20.15 hod., ČT art