zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Rozvibrované vibrace

Předpremiéra Vibrations rozvibrovala v úvodním večeru České taneční platformy obecenstvo ještě před začátkem představení. Úpravy scény - výroba dostatečně hustého dýmu a zasypávání povrchu hlínou se poněkud protáhly, avšak trpělivost diváků byla nakonec řádně odměněna.
Česko-maďarský projekt „Vibrations“ v choreografii Isztvána Juhose, vytvořený na základě spolupráce festivalů Tanec Praha a Pražské jaro, bude mít svou oficiální premiéru v rámci Tance Praha 6. června 2005 ve Vinohradském divadle s originálním hudebním doprovodem maďarského skladatele Zsigmonda Lázára.

Autor představení, choreograf Isztván Juhos přezdívaný Puttó, z generace mladších maďarských tanečních umělců, patří mezi uznávané osobnosti současného tance nejen v Maďarsku ale i v mezinárodním prostředí. V roce 1997 založil vlastní soubor Panja Dance Ensemble, pro který vytvořil řadu choreografií, s nimiž Panja Dance Ensemble vystupoval na prestižních scénách v Evropě i v Americe. Puttó spolupracuje rovněž s mnoha známými soubory a choreografy mimo Maďarsko, mezi nimi jsou např. izraelská Batsheva Dance Company Ohada Narina, Wim Vandekeybus, Kibbutz Dance Company, Tanz-Forum Köln, Ballet Theatre Augsburg a další. Působí také jako učitel a tanečník a pořádá taneční semináře a workshopy v různých evropských městech.
Puttó hledá ve svých dílech přirozený způsob pohybu, pracuje s energií, využívá zemskou přitažlivostí a lidský kontakt. Tanec je pro něj nejpřímější cestou k lidskému nitru. Ve Vibrations se zaměřil na prastaré téma komunikace mezi lidmi, mezi muži a ženami.
Ze zamlženého prostoru prosvíceného světly (Filip Šámalík) se pomalu noří obrysy šesti tanečníků (Veronika Knytlová, Tereza Ondrová, Martin Vraný, Pavel Mašek, Dora Hoštová, Katalin Kopeczni), jejich postavy nabývají postupně ostrosti a podobně i jejich pohyby se rozvíjejí a zrychlují do ostrého tempa a nakonec zaplňují celý prostor nesmírnou energií. Dramatické střety s až s akrobatickými figurami se střídají s jemnějšími pasážemi (žena a muž pod „sprchou“ červeného světla) a všechny pohyby přitom „zapisují“ do povrchu scény zasypané hlínou každý okamžik tohoto příběhu.
Výtvarné pojetí, hudba i skvělé výkony obou mužských protagonistů a jejich partnerek vytvářejí pozoruhodné představení, které bezpochyby bude patřit k nejzajímavějším momentům festivalu.

25.4.2005 00:04:57 Helena Kozlová | rubrika - Recenze