Scéna.cz 

Sám Mozart by neuvěřil!

Kdyby mu někdo tvrdil, že se jeho opera Don Giovanni dočká v loutkovém divadle v průběhu 13 po sobě jdoucích let 3000 repríz a cca 600 000 diváků, asi by se hodně smál. To slavné datum je 20. 7. 2004, ale oslava byla kvůli prázdninám v měsíčním předstihu. Vzpomínalo se, že Národnímu divadlu marionet tleskali i diváci ve Švýcarsku, Itálii, Španělsku, Africe, ve Francii, Německu, Polsku, Norsku, v Řecku. Na Islandu bylo Národní divadlo marionet mezi hosty pozvanými panem prezidentem do jeho venkovské rezidence.
Když loutkové divadlo, tak tedy pohádka: Bylo – nebylo, snad bylo – nové Československo. Vánoce, od všech hranic se valí turisté lační všeho našeho. Chtějí pivo, ženy, hudbu! Karlův most, Pražský hrad, české loutky! A Mozart? Legenda stvořila obraz šťastného, Prahu milujícího skladatele. On sám ji přiživil operou oper, napsanou právě pro Prahu. A Mozart v Praze roku 1990? Nic. Ticho. Bratři Jan a Daniel Dvořákovi ho slyšeli a měli nápad. Našli ideální scénu, jediný původní sál v Praze v originálním stylu art deco– amatérské divadélko Říše loutek. Rarita. Od otevření ve 20. letech 20. století. Se tu dodnes hraje loutkové divadlo.

Zjara 1991 začali „bratři intendanti“ obíhat s Donem Giovannim loutkové režiséry. Všichni odřekli. Prý málo času. Ten plynul. Když uplynul, vrátil se odkudsi Karel Brožek. A nezaváhal! Měl marionety od Anny Cigánové, z bratislavské inscenace Dona Juana. V Kladně v divadle Lampion měl soubor profesionálních loutkářů. Operu znal zpaměti. Když přišel za herci s prací na léto, kývli všichni. A že jich bylo dost, přidal postavu dirigenta Mozarta. Měsíc si loutkáři 24 hodin denně pouštěli do uší hudbu, pokrácenou Jiřím Nekvasilem. Pak přišlo čtrnáct dní večerních a nočních zkoušek – deset minut hudby na den. Povedlo se. Premiéra byla na Den dětí.
Už za měsíc se děly věci! Denně narváno, dvě představení, aby se dostalo na všechny zoufalce na ulici. Stá repríza – sto šampaňských! Tisícovka – Valdštejnský palác. 2000 – Mozart opět dirigoval Giovanniho ve Stavovském divadle! Následoval tvrdý úder – 13. srpen 2002. Slizce, dveřmi z Městské knihovny, vtekl do ztemnělého divadla neplatící vandal – voda. Naštěstí zábrany kolem řeky nepustily Vltavu do kanceláře k dekoracím a loutkám. A v únoru 2003 se již v obnoveném divadle děkovalo všem, kteří pomohli. I proto je 3000. repríza v sále Říše loutek. Tak takhle prosté to bylo. „Hit milénia“, opera Don Giovanni Národního divadla marionet ze Žatecké jedna, přečkal nejen rozpad státu, drzé epigony na Můstku a Královské cestě i pětisetletou vodu, ale i vstup do nového tisíciletí a do Unie. A že jsou loutky, Mozart i Don Giovanni nesmrtelní, žijí dosud! Tak zlom vaz, lipový Amádee. Na zdraví, loutkáři!
Lenka Hniličková