Scéna.cz 

Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro

„Poměřování sil a dovedností patřilo již od nepaměti k existenci lidí. Tato přirozená lidská touha – kdo je nejsilnější, nejrychlejší, nejnadanější, nejkrásnější, nejchytřejší a mnoho dalšího, vedla lidstvo k organizování nejrůznějších soutěží a sportovních klání. Když pomineme všechny možné souboje sportovní, tak mezi další „srovnávací disciplíny” patří zcela určitě velké množství soutěží uměleckých,“ říká violoncellista Michal Kaňka, předseda stálé soutěžní komise. Po celém světě existuje více než stovka hudebních soutěží, které jsou zastřešeny pod hlavičkou světové Federace mezinárodních hudebních soutěží v Ženevě. Soutěž Pražské jaro se v tomto okruhu těší vysokému uznání a zájmu soutěžících z celého světa.

Byla založena roku 1947 Rafaelem Kubelíkem, který rok předtím inicioval vznik stejnojmenného festivalu. „Rozšířením Pražského jara o mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky zajistili jeho zakladatelé festivalu pevný vztah k mladým hudebním profesionálům napříč generacemi, zeměmi i kontinenty,“ vyzdvihuje ředitel festivalu Roman Bělor.
Soutěž je organizována každoročně (výjimkou byly ročníky 1952 a 1969) a postupem času si vytvořila svůj charakteristický profil soutěže víceoborové, tj. že se v pravidelném cyklu střídají různé nástrojové kategorie.
„Laureáty se stala celá řada hudebníků, kterým právě naše soutěž pomohla pootevřít vrátka k jejich hvězdné kariéře – Mstislav Rostropovič, Daniel Šafran, Igor Bezrodnyj, James Gallway, Smetanovo kvarteto, Jan Panenka, Ivan Ženatý, Dagmar Pecková, Ivo Kahánek. Z umělců posledních let uveďme Krzysztofa Urbańského, vítěze dirigentské soutěže v roce 2007. Ten se krátce po vítězství stal asistentem šéfdirigenta Varšavské filharmonie, dnes má na svém kontě vystoupení s berlínskými, newyorskými či losangeleskými filharmoniky a před dvěma lety se stal hlavním hostujícím dirigentem NDR Elbphilharmonie Hamburg. Či hornistka Kateřina Javůrková – v roce 2013 získala první místo na pražskojarní soutěži a v minulém roce byla druhá v soutěži ARD v Mnichově,” připomíná Michal Kaňka.

„V nynější podobě rotuje 12 oborů, což je pořadatelsky nejnáročnější model. Jsme v úzkém kontaktu s ženevskou centrálou, což nám umožňuje plánovat soutěže v jednotlivých nástrojích tak, aby byly atraktivní v koordinaci s dalšími prestižními soutěžemi,“ doplňuje Michal Vencl, tajemník soutěže.
„Soutěže vnímám jako veliký zdroj poznání. Učí okamžitému soustředění, sebekázni, přispívá k rozšiřování repertoáru a v neposlední řadě funguje jako příležitost osobně potkat renomované porotce, stejně tak jako navazovat přátelství s kolegy vrstevníky,“ zdůrazňuje Michal Kaňka. S tím se ztotožňuje i předseda cembalové poroty letošní soutěže, Fabio Bonizzoni, a dodává: „Soutěže jsou pro mladé hudebníky výzvou, jasně formulovaným cílem, na kterém je potřeba tvrdě pracovat. Jsou stimulem pro hledání nových postupů při cvičení, interpretačních strategií. Už jen toto má pro mladé umělce ohromnou cenu.“
Důležitou roli pro zdárný průběh soutěže sehrává také porota. „Správně hodnotit je uměním samotným, je to opravdu nesmírně těžké. Pokora a úcta k názoru a vkusu dalších porotců je dobrým základem k vytvoření spravedlivé a vyvážené komise, kterou – jak pevně věřím – budeme,“ vypočítává Bonizzoni. „Je úžasné být při objevování talentů nastupujících generací sólistů, sledovat jakým vývojem se ubírá nástrojová interpretace, jak se do všech oborů s neuvěřitelnou kvalitou čím dál více zapojují interpreti z asijských států – zejména Jižní Koreje a Číny, jak mladí hudebníci prožívají svoji účast i samotné soutěžní výkony na pódiu,“ uzavírá Kaňka.
Pro přípravnou fázi soutěže je naprosto zásadní činnost přípravné soutěžní komise. Ta je složená z profesorů a významných hráčů v daném oboru, v případě letošní houslové soutěže byl jedním z členů Roman Patočka (mj. laureát pražskojarní soutěže 2003). Kromě návrhu personálního obsazení poroty sestavuje přípravná komise i soutěžní repertoár. Jsou v něm vždy zastoupeny skladby světové literatury, ale i českých autorů z různých časových období. Od roku 1994 se stalo tradicí, že do druhého kola je zařazena skladba zkomponovaná českým skladatelem na objednávku pořadatelů. Důležitost tohoto aspektu podtrhuje i předseda cembalové poroty Fabio Bonizzoni: „Zvláště u soutěží v oboru cembalo mají pořadatelé tendenci akcentovat význam tohoto nástroje především v souvislosti se starou hudbou. Ale právě ona povinná skladba v druhém kole pražskojarního klání, napsaná českým současným autorem, přináší do cembalové soutěže zcela unikátní kvalitu.“

Co předchází finálovým kolům, která jsou již zahrnuta v programu festivalu Pražské jaro a těší se mimořádnému diváckému zájmu? Do začátku prosince mají zájemci z celého světa poslat přihlášku, kterou musí doplnit nahrávkou určených skladeb. Počty přihlášených se pohybují mezi dvěma a třemi sty soutěžícími a bývají asi ze 35 zemí. Tento velký zájem svědčí o vysokém renomé soutěže na světové hudební scéně. Protože soutěžit v květnu v Praze může přibližně 50 kandidátů v každém oboru, je nutné po uzávěrce přihlášek zorganizovat výběrová předkola na základě zaslaných nahrávek. Jedná se o anonymní poslech nahrávek soutěžní komisí, která daný obor připravovala. Kandidáti, kteří uspějí v tomto předkole, přijíždějí do Prahy začátkem května. Do druhého kola je vybráno dvanáct kandidátů, jejichž výkony mohou kromě diváků v sálech sledovat také posluchači prostřednictvím webu Českého rozhlasu. Do finále postupují čtyři nejlepší hráči. Finálové koncerty jsou letos již téměř vyprodané, nesmírně populární jsou videopřenosy na YouTube kanálu Českého rozhlasu, které jsou hojně sledovány také za hranicemi naší republiky.
Vítězové získávají hlavní finanční ceny od Pražského jara v celkové výši 700 000 Kč a dále ceny ať už finanční či věcné od různých institucí. Pravidelně a dlouhodobě se soutěží spolupracují Nadace Bohuslava Martinů, Nadace Český hudební fond, Nadace Život umělce, Nadace Gideona Kleina, Český rozhlas, nakladatelství Editio Bärenreiter, Galerie Hollar, Galerie MIRO, společnost Moser a společnost Mercedes-Benz. K nim se často přidávají další organizace i jednotlivci s vypsáním dalších odměn nejlepším účastníkům. V této souvislosti bychom rádi poděkovali především paní Marii Sukové, která věnuje Cenu Josefa Suka.
Další důležitou odměnou pro laureáty jsou pozvání k vystoupení na různých mezinárodních festivalech a v rámci abonentních cyklů našich i zahraničních orchestrů. Umožňuje jim to uvést do svého uměleckého životopisu nejen úspěch v soutěži, ale i další koncerty na renomovaných pódiích.
Soutěž se každoročně koná pod záštitou primátora hl. města Prahy, v tomto roce tedy opět pod patronací
paní primátorky Adriany Krnáčové.