Scéna.cz 

Jiří Kylián – 70

Nikoliv na odpočinku nýbrž v nové tvůrčí etapě zastihla fenomenálního choreografa Jiřího Kyliána sedmdesátka.
Narodil se 21. března v roce 1947 – tedy na první jarní den a možná proto (anebo to mají v genech jak dosvědčuje život jeho nedávno zesnulé matky) – se jeho životní svěžest a umělecká aktivita neumenšuje ani v tomto věku.
Pražák rodem a milovník Prahy, přesto prožil většinu svého života a vybudoval si oslnivou kariéru za hranicemi. „Domov je tam, kde jsou dobří přátelé a dobrá práce“ říká v jednom ze svých medailonů. Toto vše našel nakonec v Holandsku.

Jako chlapec prý chtěl být ševcem nebo myslivcem a akrobatem, od toho posledního není k tanci již tak daleko, ještě když se k tomu připojí původní povolání maminky, která byla až do své svatby známou tanečnicí. Jiří skončil v baletní přípravce Národního divadla, odkud postoupil na konzervatoř. Již tehdy se v něm projevoval vedle tanečního nadání i smysl pro choreografii. Šťastnou shodou okolností – nebo také podle hesla náhoda přeje připraveným - získal v roce 1967, tedy v dobách již poněkud uvolněnějších, na doporučení Jenny Lee, tehdejší britské ministryně kultury, stipendium do prestižní londýnské Royal Ba llet School. Tam nejen že prohloubil svůj taneční um, ale zažil „osudové“ setkání s Johnem Crancem, který mu nabídl angažmá v Baletu Stuttgart. Pokud měl Jiří Kylián ještě nějaké pochybnosti při rozhodování, zda chce žít a pracovat v zahraničí nebo doma, učinila jim konec historie. Poté co zažil o prázdninách v roce 1968 ruský vpád 21. srpna, odjel do Německa, přestože musel počítat s tím, že legitimizace jeho pobytu bude nesnadná či nemožná. 28. srpna 1968 se tak stal emigrantem.
Ve Stuttgartu našel za Crancova vedení „Paříž“ baletu. Pro soubor pracovali největší choreografové – Hans van Manen, William Forsythe, Mats Ek, Maurie Béjart, Nacho Duato, Paul Lightfoot a další, a tak se mohl přiučovat přímo na místě. Vytvořil zde několik věcí pro Netherland Dance Theater v Haagu a následně dostal nabídku, aby tam působil jako choreograf a umělecký šéf. Odstěhoval se tedy do Holandska a svůj život spojil s NDT na více než třicet, od roku 1975 do 1999 na vedoucím postě a pak po více než jedno desetiletí jako choreograf a umělecký poradce souboru.

Podrobný seznam jeho tvůrčí práce v Holandsku i na nejvýznamnějších světových scénách a výčet úspěchů by zabral jistě několik stránek. Ve stručnosti říkají fakta, že celkem vytvořil na stovku choreografií, z toho více než sedmdesát pro NDT. Zasloužil se o vybudování tanečního divadla v Haagu, které ale již ve své původní podobě neexistuje, dal podnět k založení souboru pro mladé tanečníky na počátku kariéry NDT 2. Po určitou dobu fungoval jeho protipól NDT 3 – soubor pro tanečníky za zenitem své profesionální kariéry ale schopné zužitkovat své celoživotní zkušenosti.
Na závěr svého působení v NDT uvedl Jiří Kylián večer sestavený ze tří svých děl, jehož přípravu a osobní rozpoložení v okamžiku odcházení, zachycuje dokumentární film Martina Kubaly z roku 2015.
Při svém odcházení „ze světla ramp“ upřel Jiří Kylián svou pozornost na další umělecké prostředky. Natočil několik filmů s taneční tématikou, kde se snad ještě výrazněji než v choreografiích pro scénu ukazuje jeho smysl pro absurditu a (černý) humor a kde mohl ještě ve větší míře uplatnit své výtvarné vidění.
Napsal knihu povídek s biografickými rysy, která byla zdramatizována a ve scénické podobě ji nyní uvádí divadlo Viola v Praze pod titulem Narozen v cizině. Pásmo sestávající z četby textu (Jiří Lábus) a projekce černobílých skečů režíruje Tomáš Vondrovic.
K jakému dalšímu uměleckému oboru se přikloní Jiří Kylián příště, zatím není zřejmé, ale určitě se již teď můžeme těšit na něco nového a překvapivého.
Zatím přejeme Jiřímu Kyliánovi k jeho jubileu dobré zdraví (úspěchy již není třeba přát) a aby mu tvůrčí elán vydržel po další roky!