Scéna.cz 

Concerto: Putování s Beethovenem

Umělecké dokumenty nevznikají často. Málokterý tvůrce totiž najde odvahu a peníze, aby je realizoval. Pro jejich prezentaci se čas od času najde prostor v některé veřejnoprávní televizi, na specializovaném festivalu - ale vytvořit dokument a uvést ho v kině, to je dnes téměř sci-fi. Nicméně, Philu Grabskymu se to daří, opakovaně. V přenosech do kin posílá do celého světa hudební dokumenty, či prohlídky výstav významných výtvarných umělců. Jeho nejnovějším počinem je dlouhodobě připravovaný hudební dokument o velkém projektu norského pianisty Leifa Ove Andsnese, který se rozhodl po čtyři léta hlouběji ponořit do světa Beethovenových pěti klavírních koncertů a představit je nejen v nahrávce, ale také na turné po celém světě. Na této cestě jej sledoval Phil Grabsky a přinesl o tom zajímavé svědectví. Vznikl poutavý dokument nejen o hudbě, ale o životě s hudbou. Pro odborníky jistě budou zajímavé detaily (jak podrobná analýza v komentáři k jednotlivým skladbám, tak vizuální detaily zabírající interpretovy prsty na klávesnici, nebo až mystického výrazu tváře při hraní), ale to, co je na dokumentu nejpozoruhodnější, je jeho přístupnost i širší vrstvám diváků.

Autor dokumentu si všímá jak života pianisty v průběhu realizace tohoto projektu, kdy ho potkaly i významné rodinné události (narodila se mu dvojčata, a on na nějakou dobu přerušil z rodinných důvodů turné), ale je tu ukázán také v různých prostředích, ať už v ruchu koncertní síně (jako interpret i jako dirigent), nahrávacím studiu, ale také v soukromí u klavíru, kde zasvěceně a poutavě hovoří o nejrůznějších aspektech Beethovenovy tvorby, ale také ve chvílích odpočinku, ve svém rodném Norsku, kde relaxuje a využívá inspirace přírodou. V Leifu Andsnesovi našel Grabsky skvělého partnera – nejen jako interpreta hudby, ale také jako výborného vypravěče, který dokáže své myšlenky o hudbě a svém oblíbeném skladateli výborně formulovat. Kromě toho je živý materiál z cest po světě doplněn paralelou ze života Beethovena prostřednictvím citací z jeho dopisů a zpráv. Odhaluje se tak, že geniální skladatel a zároveň interpret měl v životě na jedné straně velké štěstí, že už za života byl uznáván a také patřičně finančně ohodnocen, na druhé straně už od dvaceti let měl problémy se sluchem, které skončily absolutní hluchotou (takže poslední klavírní koncert už sám nemohl veřejně hrát). Andsnes poukazuje na to, že a jedné straně jej bezpochyby hluchota handicapovala a stáhla do absolutní izolace, na druhé straně osvobodila, takže skladby, které psal a nemohl je slyšet nahlas, pouze ve svém vnitřním sluchu, působí jaksi volněji, lehčeji. Kromě sluchového handicapu je smutnou pravdou, že se Beethovenovi nikdy nepodařilo najít družku, která by jej provázela životem, i když klavírista je přesvědčen – podle vroucnosti skladeb – že Beethoven měl v sobě mnoho citu na rozdávání. Pro nás může být zajímavé, že Andsnes na nahrávkách pěti Beethovenových klavírních koncertů spolupracoval s Mahlerovým komorním orchestrem (Mahler Chamber Orchestra), a že byly realizovány v Dvořákově síni pražského Rudolfina. Grabsky i Andsnes si toto prostředí velmi pochvalují z hlediska akustiky, a kultivovaného prostředí, stejně jako si chválí spolupráci orchestru. Pro české kulturní prostředí i tato informace může být příjemným pohlazením, a poukazem na to, že se s námi ve světové kultuře počítá. Právě režisér Paul Grabsky má tímto způsobem na propagaci českého kulturního prostředí velkou zásluhu (před lety právě zde začal natáčet hudební dokumenty, konkrétně Pátrání po Mozartovi). Dalším důležitým prvkem je, že vše vzniklo ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro. Dokument se tedy vydává na cestu po českých artových kinech - po prvních projekcích v Praze se vydá např. do Zlína či Náchoda, a kromě toho se počítá s tím, že bude pro artová kina k dispozici dlouhodobě.

Leif Ove Andsnes - Leif Ove Andsnes - About the Beethoven Piano Concertos 1&3 (VIDEO)