zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Varhany Hammondky, New York, hudba a Ondřej Pivec

Ondřej Pivec  (Zdroj: Facebook)

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Jako jediný Čech v historii skutečně pronikl do tajů černošské gospelové hudby. Úspěšně rozjetou kariéru jazzového hudebníka na české a evropské půdě vyměnil v roce 2009 za cestu do Ameriky - a uspěl. V současnosti brázdí svět společně se skvělým americkým zpěvákem Gregory Porterem, nebo také se švýcarským harmonikářem Gregoire Maretem. Festival v Montreaux, festival v Glastonbury, North Sea Jazz Festival - to vše stihl objet v létě 2016.
Řeč je o Ondřeji Pivcovi, versatilním a věčně optimisticky naladěném hudebníkovi z České republiky. Hraje na velice neobvyklý nástroj, který v Evropě vlastní jen pár jedinců. Jde o varhany typu Hammond, nástroj s jedinečným zvukem, vzezřením i funkcí. Nejde totiž "jen" o nějaké klávesy.

Nástroj je v podstatě klávesami s basou zároveň, a jeho obsluha vyžaduje hluboké soustředění a znalosti. Původně vznikl nástroj z potřeby zmobilnit klasické kostelní varhany, postupně se z něj však stala nedílná součást jak gospelového, tak i jazzového, bluesového a i rockového světa.
Ondřej Pivec je jedním z nejúspěšnějších hammondkářů současnosti na světě. Kráčí ve šlépějích opravdových hudebních velikánů - Jimmyho Smithe, Jimmyho McGriffa, Dr. Lonnieho Smithe, Larryho Younga.. ovšem vytváří na hudební scéně zcela nové, vlastní stopy. V listopadu 2016 se tento mladý muž v České republice objeví hned z několika důvodů: koncerty v pražském Jazz Docku 25. - 27. listopadu a na festivalu ve Slaném 19. listopadu, a také natáčení jeho nové desky s jeho první a původní českou kapelou, Organic Quartetem. Poskytl nám těsně po příletu do Prahy krátký rozhovor.

  • Jak se Vám daří v New Yorku? Žijete tam rád?
    O: Poslední dobou se daří velmi dobře. Žiju tam moc rád, je to můj domov. Občas je to trochu vyčerpávající, ale rozhodně to stojí za to. Jet na turné je pro mě trochu odpočinek.
  • Jak vypadá takový jeden den v životě Ondřeje Pivce?
    O: Každý den je trochu jiný. Kromě snídaně a potřebného sportování trávím nejvíce času u nástroje. Cvičím poměrně základní věci - stupnice a akordy. Při živém hraní mám pak větší svobodu. A když necvičím, tak mě čekají koncerty nebo hraní v kostele. V podstatě se od nástroje neodlepím (smích).
  • Jak se těšíte na listopadovou návštěvu České republiky? Co máte všechno v plánu?
    O: Těším se moc. Budeme s Organicem hrát na festivalu ve Slaném, čeká nás několik koncertů v Jazz Docku a natočíme novou desku. Samozřejmě se také moc těším na rodinu, kterou jsem dlouho neviděl, na kamarády i na Prahu a nějaké dobré české jídlo.
  • Ohledně natáčení nového alba s OPOQ - jaké skladby máte nachystané, jakým směrem chcete desku ubírat? Už máte název?
    O: Název už máme, ale zatím ho nebudu prozrazovat. Skladby budou všechny nové, a až na jednu všechny autorské. Moc se na to těšíme.
  • Jaké pro Vás bylo letošní léto? Programově poměrně hodně nabité, že?
    O: To tedy. V podstatě jsem se nezastavil, neustálé cestování mezi Evropou a USA je přeci jen trochu vyčerpávající - ale baví mě to, a mám příležitost vystupovat se skvělými hudebníky [např. Gregory Porter, Gregoire Maret]. A tak nějak podobně to mám i na podzimu. Těším se, až budu moct na chvilku vypnout a jen si sednout s kamarády nad dobrým jídlem.
  • Na jaký koncertní zážitek nikdy nezapomenete?
    O: Jako divák rozhodně na North Sea Jazz festivalu, Cory Henry Funk Apostles. A jako vystupující na jarní koncert v Royal Albert Hall s Gregory Porterem.

    31.10.2016 17:10:06 Redakce | rubrika - Rozhovory
  • Časopis 17 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Asociace profesionálních divadel České republiky

    Časopis 17 - sekce

    HUDBA

    Hudební tipy 18. týden

    Janet Jackson

    Ikony Kamila Střihavky
    Český rockový bubeník Miloš Meier hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Svěrákova hořká komedie o válečných letech

    Po strništi bos

    Po strništi bos
    Hořká komedie o válečných letech strávených na malém městě. Pražská rodina Součkových se mu celý článek

    další články...