Scéna.cz 

Ostravské centrum nové hudby v Praze

To nejlepší ze současné hudby v podání těch nejpovolanějších - tak by se dal v kostce pojmenovat program dvou koncertů, které divákům a posluchačům v metropoli představí 19. a 20. listopadu 2016 vrcholné výsledky systematické tvůrčí práce Ostravského centra nové hudby, jak ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií Ostrava, tak s komorním orchestrem Ostravská banda, spřízněnými sólisty, dirigenty a skladateli. Koncert Space & Sound - Hudba v prostoru uvede v sobotu 19. listopadu ve Foru Karlín zcela výjimečný program složený převážně z kompozic pro tři orchestry, které povedou Petr Kotík, Johannes Kalitzke a Rolf Gupta. Ostravskou bandu a Janáčkovu filharmonii doplní Hornická kapela ze Stonavy. Zazní mimo jiné díla Karlheinze Stockhausena, Petra Kotíka či Johna Cage.

Nedělní večer 20. listopadu v pražské Arše oslaví 90 let nové hudby a představí se v něm Ostravská banda se svým zakladatelem a dirigentem Petrem Kotíkem, jako host se taktovky ujme také Johannes Kalitzke. Auditoriu v Arše představí díla Christiana Wolffa, Albana Berga, Petra Kotíka a Salvatora Sciarrina.
„Jsem rád, že můžeme v Praze uvést program, který nemá v současných koncertních síních obdoby – a to nejen v Praze ale i ve světě," říká Petr Kotík, muž, který vytyčil jednu z os současného hudebního dění mezi New Yorkem a Ostravou. Renomovaný skladatel, organizátor a spiritus agens Ostravského centra nové hudby k tomu dodává: „Například Stockhausenovy Gruppen, komponované pro tři orchestry a dirigenty, se díky interpretační i realizační náročnosti hrají tak málo, že pražský koncert bude vlastně výjimečná událost v celosvětovém dramaturgickém kontextu. Zažít koncert se třemi orchestry jednou v životě se považuje za šťastnou náhodu."
Více informací na webu www.newmusicostrava.cz/cz/space-sound/ a facebooku www.facebook.com/ocnhOva/. Předprodej vstupenek v sítích Ticketportal a GoOut.

Gruppen pro tři orchestry, tři dirigenty a 112 hudebníků, které zazní na koncertě Space & Sound - Hudba v prostoru v sobotu 19. listopadu od 19 hodin ve Foru Karlín je jedním z klíčových děl Karlheinze Stockhausena, jednoho z nejinspirativnějších tvůrců hudby 20. století (Stockhausen ovlivnil řadu hudebníků, od Beatles po Milese Davise, nemluvě o klasické hudbě 20. století). Možnost zhlédnout živé provedení této kompozice je jedinečnou a výjimečnou událostí. V elektronickém čtyřkanálovém Gesang der Jünglinge , které hudebně Gruppen předchází, Stockhausen poprvé uplatnil a vyzkoušel myšlenku hudby v prostoru. Poprvé v Praze uslyší posluchači v karlínském Fóru také kompletní provedení mistrovského díla Atlas Eclipticalis Johna Cage pro 86 sólistů simultánně s klavírním sólem Winter Music. V duchu koncepce Johna Cage uslyšíme uvnitř jeho hudby, tedy opět simultánně, Hornickou kapelu ze Stonavy.
Kompozice pro tři orchestry Philla Niblocka a Petra Kotíka jsou výsledkem zaměření Ostravského centra nové hudby na skladby v prostoru, připomeňme zde dnes již legendární koncert na Pražském jaru 1999 (Karlheinz Stockhausen, Alvin Lucier, Earle Brown and Giovanni Gabrieli). Zařazení skladby mladého polského skladatele Jacka Sotomského (nar. 1987) pro dva orchestry a sólistu situovaného uprostřed je v souladu s uměleckou strategií Ostravského centra nové hudby, která si klade za cíl uvádět práce skladatelů nejmladší generace.

Dle mediálního ohlasu, jak domácího tak světového je Ostravská banda jeden z předních komorních orchestrů pro novou hudbu. Do Prahy se vrací po třech letech. V neděli 20. listopadu od 20 hodin v Divadle Archa zazní Kammerkonzert Albana Berga, který patří mezi nejnáročnější skladby 20. století a skladatel jej věnoval Arnoldu Schönbergovi k padesátinám. Čtyřicetiminutový dvojkoncert je zařazen do repertoáru Ostravské bandy z popudu sólistů, houslistky Hany Kotkové a klavíristy Daana Vandewallea, kteří se poprvé potkali na festivalu Ostravské dny. Skladby Trust Christiana Wolffa a Nine+1 Petra Kotíka byly komponovány pro koncert Ostravské bandy v Kolíně nad Rýnem v roce 2012. Jednalo se o vystoupení v rámci koncertní řady „Ensemble Europa“ západoněmeckého rozhlasu WDR, který koncert vysílal v přímém přenosu. Allegoria della notte Salvatora Sciarrina je koncert pro housle a komorní orchestr. Poprvé ho Hana Kotková hrála na festivalu Ostravské dny v roce 2015. Sciarrino je jednou z největších hvězd soudobé vážné hudby v Evropě a Ostravská banda se jeho dílu systematicky věnuje od roku 2009 jako jediný orchestr u nás. Mimo Sciarrinovy orchestrální skladby provedla Ostravská banda i autorovy tři opery.

Kromě zakladatele orchestru Petra Kotíka bude Bandu dirigovat také Johannes Kalitzke, který patří celosvětově mezi nejžádanější dirigenty soudobé hudby. Založil a dlouhou dobu vedl soubor musikFabrik v Kolíně nad Rýnem, je jedním z hlavních dirigentů ansámblu Klangforum Wien, ensemble recherche atd. Ostravskou bandu a Janáčkovu filharmonii Ostrava pravidelně diriguje od roku 2011.

Skladatel a dirigent Petr Kotík (ročník 1942) studoval hru na flétnu a kompozici v Praze a Vídni. Roku 1961 jako student Pražské konzervatoře založil ansámbl Musica viva pragensis, který řídil do roku 1964. Po návratu do Prahy ze studií na Vídeňské akademii založil a vedl QUaX Ensemble (1966–69). Po příchodu do Spojených států založil roku 1970 S.E.M. Ensemble, který v roce 1992 rozšířil na orchestr s názvem The Orchestra of the S.E.M. Ensemble. Roku 1997 inicioval Kotík festival Hudba výjimečných délek uspořádaný prezidentskou kanceláří Václava Havla na Pražském hradě. Závěrečný čtyřhodinový koncert festivalu hrála Janáčkova filharmonie Ostrava (JFO), poprvé pod vedením Petra Kotíka a uvedla 103 od Johna Cage další dvě premiéry. Spolupráce s JFO pokračovala v roce 1999 koncertem na festivalu Pražské jaro, kde ve spolupráci s S.E.M. Ensemblem a sólisty z Prahy, Brna a Německa uvedla skladby pro tři orchestry: Gruppen Karlheinze Stockhausena, Modules I, II, a III Earle Browna, Diamonds Alvina Luciera a tři Sacrae Symphoniae (1597) G. Gabrieliho. Tento koncert inspiroval Petra Kotíka k založení bienále Ostravské dny, které se poprvé konalo v roce 2001.

Od raného počátku své hudební dráhy dělí Petr Kotík svůj čas mezi kompozici a koncertní činností. Přestože studoval kompozici – zprvu privátně u Vladimíra Šrámka a Jana Rychlíka v Praze a později jako žák skladatelské třídy Karla Schieskeho na vídeňské Akademie für Musikund Darstellende Kunst (1963–66), dá se říci, že jako skladatel je Kotík samoukem. Od počátků své kompoziční dráhy byl ovlivněn myšlenkami Johna Cage a krátce poté R. Buckminstera Fullera. Tento vliv se nikdy neprojevil kompozicemi, které by v jakémkoli smyslu kohokoliv napodobovaly. Kotíkova skladatelská strategie by se dala přirovnat k systému hry, ve kterém se střídá náhoda s postupy vycházejícími přímo od skladatele. Aspekt náhodných postupů ale pro něj neměl nikdy význam cílového zaměření, ani jako skladatel nebo interpret se Kotík nikdy nezajímal o improvizaci. Práce s náhodou byl vždy způsob, jak odvrátit pozornost od sebe sama a akceptovat elementy, přicházející neočekávaně a nepředvídatelným způsobem. Mezi nejznámější Kotíkovy skladby patří Hudba pro 3 in memoriam Jan Rychlík (1964), Spontano (1964), Thereis Singularly Nothing s použitím textu Gertrudy Stein (1970–73), Many Many Women na text Gertrudy Stein (1975–78), Explorations in the Geometry of Thinking na text R. Buckminstera Fullera (1978–80), Dopisy Olze na text Václava Havla (1989–91), Hudba ve dvou větách (1999–2002), Variace pro tři orchestry (2003–05), Smyčcová kvarteta č. 1 (2007–09) a č. 2 (2011–12) a Nine+1 (2013–14) poslední dvě skladby, opery Mistrovská díla (2014-15) (Master-Pieces) na libreto G. Stein a taneční opera William William (2016) na vlastní libreto inspirované Shakespearem a Natalií Babel.