Scéna.cz 

Experiment v Ponci

Poněkud zastíněno leskem České taneční platformy proběhlo večer před jejím zahájením 19. dubna v Divadle Ponec experimentální představení Barbory Látalové a Zdenky Brungot Svítekové s názvem „Different?“ vytvořené v rámci iniciativy „BeSpectACTive!“, jejímž smyslem je aktivizovat diváky a zapojit je do tvůrčího procesu. Každý, kdo přišel do Ponce, se mohl stát spoluautorem představení a účastníkem experimentu. Ne všichni o této možnosti předem věděli a zdáli se být trochu překvapeni úvodním proslovem ve foyer naznačujícím, že večer proběhne ne zcela standardně, „jinak“.

Diváci byli nejprve upozorněni, aby si odložili věci do šatny, protože tak se budou moci lépe pohybovat. U vstupu se rozřadili do skupin podle komunikačního jazyka (anglického nebo českého) a autorky je místo do hlediště uváděly na taneční plochu. První „neobvyklostí“ tak byl průnik na privilegované území vyhrazené interpretům. U někoho to zjevně vyvolalo zvědavost a očekávání, u jiného rozpaky.

Skupiny se pozvolna přemísťovaly a hledaly volný prostor, kde dostaly několik technických pokynů. Naučily se pár pohybů např. „praní“, vyzkoušely si několik pojmů a asociace na ně. Zásadním pravidlem byla naprostá svoboda – každý se sám rozhodl, zda se chce podílet přímo, vstoupit do dění, zda změní pozici a přejde někam jinam nebo zůstane pozorovatelem.

Do „hry“ se nyní zapojili participanti – vybraní dobrovolníci, kteří prošli předchozím výcvikem a profesionální tanečníci a vnesly do „neuspořádaného“ seskupení pohyb a dynamiku. Menšina se vydělila a zaujala nadřazené stanovisko v hledišti, ostatní postávali, posedávali, polehávali na scéně a sledovali performery, kteří „materializovali“ slova zvukového doprovodu získaná z předchozích výzkumů. Zatím jen pasivně přihlíželi a nezapojovali se, možná váhali, rozpakovali se. Nebo se jim prostě nechtělo, protože je více zaujalo, to co viděli - interakce participantů a profesionálních interpretů přecházející v artistních kreace, v nichž své umění uplatnili profesionálové. Pocítit bezprostředně energii z pohybu, mít tanečníky na dotek mohlo být pro diváky novou a mimořádnou zkušeností. Profesionální tanečníci byli na druhé straně nuceni respektovat rozložení v prostoru, směřovat své figury tam, kde „mohli projít“. Jejich sekvencemi experimentální představení „umělecky“ vygradovalo a směřovalo k závěru, „finále“, v němž se mísili a propojovali v rytmu francouzského šansonu bez rozlišování všichni přítomní na scéně - profesionálové, participanti a diváci.

Diváci si mohli volit různou míru spoluúčasti a tím ovlivňovali formu představení. Ti odvážnější v přímém kontaktu s umělci na scéně mohli večer prožívat intenzivněji, ti pohodlnější držící se v bezpečné vzdálenosti, nebyli zcela ochuzeni o „podívanou“, kterou nabízí běžná inscenace. Svoboda zaručená každému se ale ukazuje jako problematická, jak vyplynulo z diskuze navazující na představení. Někdy si s ní neví rady ani ti, kdo nevyrůstali v nesvobodném prostředí. Potřebují nějaká zřetelnější pravidla, návody. Možnost rozhodovat se zcela svobodně v divadelním světě zde tak zastupuje a naznačuje mnohem obecnější problém neomezené svobody, vlastního rozhodování, odvahy angažovat se, témata, která jsou stejně aktuální jako „různost“.

Projekt „Different?“, přestože měl v Praze oficiální premiéru, stojí teprve na svém počátku a obě choreografky Barbora Látalová a Zdenka Brungot Svíteková jej chtějí dále rozvíjet a propracovávat. Repríza 20. května 2016 v Divadle Ponec se bude pravděpodobně velmi lišit od představení, které mohli diváci zažít 19. dubna 2016.