Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Sumi Jo: Hudba boří hranice

autor: Z webu

Tváří letošního 24. českokrumlovksého hudebního festivalu a zároveň hvězdou úvodního koncertu se stala jihokorejská koloraturní sopranistka Sumi Jo. Patří mezi nejvyhledávanější pěvkyně své generace, účinkuje v operních domech zvučných jmen i v koncertních síních po celém světě. Její hlas však zněl také na zahájení významných sportovních akcí, např. na mistrovství světa ve fotbale či na Asijských hrách, a zpívala také pro papeže při jeho návštěvě v Soulu. Ještě před zahájením festivalu se sešla s novináři.
Jsem velmi poctěna, že jsem byla na festival pozvána. Přiznám se, že jsem na toto pozvání čekala mnoho let. A navíc se mi dostalo pocty, že mám festival zahájit.

Před čtyřmi lety jste vystupovala na závěrečném koncertě na Smetanově Litomyšli. A měla jste velice dobrý ohlas u diváků. Vzpomínáte na to?
Samozřejmě, jak bych mohla zapomenout. To publikum bylo úžasné, byla to společně sdílená radost. Osobně si myslím, že vaše země je krásná, působí na mě takovým zvláštním klidem, pohodou, příjemnou atmosférou. Takže kdykoli se sem ráda vrátím. Byla bych nejraději, kdybych byla pozvána každý rok!

Máte ráda českou hudbu?
Mám ráda především Antonína Dvořáka, jehož píseň Když mne stará matka, jsem nazpívala hned ve dvou verzích, a natočila jsme ji i pro filmové plátno.

Na počátku Vaší kariéry stál dirigent Herbert von Karajan. Co jste se od něj naučila?
Ke Karajanovi jsem měla vztah od dětství. Když jsem byla malá holka, měla jsem doma na stěně jeho plakát. Takže první, koho jsem ráno viděla, byl Karajan, a stejně tak, když jsem šla spát, byl poslední, koho jsem viděla. Takže pro mě byl něco jako člen rodiny. Když jsem se s ním pak setkala, bylo to pro mě kouzelné. Bylo to, jako kdybych se setkala s někým blízkým. A na druhé straně jsem si uvědomovala, že je to setkání s jedním z nejslavnějších dirigentů světa. Naše konverzace se neomezovala na hudbu, mluvili jsme o mém životě a o mé budoucnosti, ale taky o jeho dcerách, o jeho žebříčku hodnot, o jeho zálibách. O hudbě jsme mluvili relativně méně, protože on razil zásadu, že o hudbě není vhodné mluvit slovy, protože hovoří sama za sebe. Ale musím zmínit dvě věci, které mi řekl, a já si je vzala k srdci. První věc, kterou mi vážně řekl, že nemám příliš dlouho zpívat Královnu noci, a já jsem to opravdu dodržela, poslechla ho. A druhá věc, kterou mi řekl, abych se vším zřetelem ke své kariéře si vždycky našla čas na osobní život, na odpočinek. To se samozřejmě dodržuje obtížněji, ale snažím se.

Často vystupujete na sportovních akcích. Jaký je váš vztah ke sportu?
Opravdu jsem měla možnost, za kterou jsme ráda, vystupovat na zahajovacích či závěrečných ceremoniálech letních i zimních olympijských her či na fotbalovém mistrovství světa. A ke sportu mám velmi dobrý vztah. Věřím, že sport a hudba mají něco společného, jsou kořením našich životů a mají přesah do celého světa. Můžeme je sdílet a radovat se z nich společně, nemusíme je vysvětlovat nikomu, ať už je to kdekoli na světě a ať jsou lidé jakkoli rozdílní. Přinášejí potěšení, a proto mi přijde logické tyto dvě lidské činnosti spojovat.

Ve vašem životopise se píše, že spolupracujete s organizacemi, bojujícími na ochranu zvířat. Jaký je váš vztah ke zvířatům – a kolik zvířat máte doma?
Já bych mohla strávit celý měsíc povídáním o zvířatech, o psech, kočkách, koních, protože je opravdu miluju. Kdybych nebyla zpěvačkou, tak bych možná byla veterinářkou. Mám v té oblasti dost velké znalosti. Doma mám dva psy, a kontakt se zvířaty je pro mě důležitý. Když tak nad tím přemýšlím, tak mnozí umělci mají zvířata. A domnívám se, že při našem stresujícím živo+, naší práci, která je zároveň tvrdá i křehká, potřebujeme tenhle citový vztahu, bezpodmínečnou lásku a oddanost zvířete. Působí na nás uklidňujícím dojmem. A pokud jde o mou spolupráci s organizacemi, které se věnují zvířatům, mám pro vás dobrou zprávu. Právě jsme v Koreji otevřeli výcvikové centrum pro psy, event. pro kočky. Je to zároveň takové edukativní centrum, kam mohou děti docházet zdarma a učit se získávat vztah ke zvířatům. Mám z toho velkou radost.

Vaší největší radostí je nicméně zpívání. Zazpívala jste si spoustu výrazných rolí operního repertoáru. Které máte nejraději?
Když se dívám do publika, říkám si, že je skvělé, když mohu lidem představit něco výjimečného. To je v životě operního pěvce to nejkrásnější. Blízké jsou mi hlavně dramatické role, ale baví mě zpívat i ty komické. Ze všeho nejraději však mám koncerty a recitály, kde mohu navázat kontakt s publikem. Hudba boří hranice a funguje jako prostředek komunikace.

27.7.2015 16:07:31 JaSop | rubrika - Rozhovory

TIP!