zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Carmen - „nespoutaná, vulgární a živočišná“

Z inscenace opery Carmen

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Carmen v MET dne 1. listopadu 2014 byla nazvána jako opera východních hlasů. Bylo to proto, že do hlavních čtyř rolí této světoznámé opery George Bizeta byli angažováni tito pěvci: Carmen: Anita Rachvelishvili (Gruzie); Don José: Aleksandrs Antonenko (Litva); Michaela: Anita Hartig (Rumunsko) a Escamillo: Ildar Abdrazakov (Baškirsko, je součástí Ruska).
Opera Carmen měla premiéru v roce 1875, autory libreta jsou Henri Meilhac a Ludovic Halévy na motivy stejnojmenné novely Prospera Mériméeho. Snažila jsem se vcítit do pocitů skladatele George Bizeta, který věřil, že zkomponoval mistrovský kus – ale francouzské publikum při premiéře ho nepřijalo. Bizet zemřel tři měsíce po premiéře. Až po jeho smrti se Carmen stala jednou z nejhranějších oper na světě.

Dlouho jsem hledala slušný výraz, abych správně vystihla Carmen v podání Anity Rachvelishvili – napadá mě „nespoutaná, vulgární a živočišná“. Milostné scény byly zahrány velmi realisticky, jak u toho Anita dokáže i vleže a jiných polohách ještě bezchybně zpívat a jak to vše „udýchá“, to ví snad jen bůh. V rozhovoru Anita řekla, že tato role jí velmi sedí, že už „vypadá jako Carmen“ – Anita pochází z Gruzie, a i charakter nestálé a věčně zamilované cigánky, kterou přitahuje muž, kterému se jeví být lhostejná, nikoliv ten, kdo po ní prahne, Anita zvládla vystihnout bravurně. Carmen je prostě lovkyně a ulovenou kořist využije a zbytky odhodí. Na rozdíl od jiných Carmen, které jsem viděla, tvůrci si nekladli za cíl obsadit do role štíhlou krasavici podle současných parametrů a ve vyzývavě rudé róbě à la flamengo – Anita se postavou i vzhledem blíží spíše Halině Pawlovské - oblečena je do poněkud „dekoidních hader“ v podzimních odstínech hnědé, oranžové, fialové a vínově červené, přesto má charisma a srší sex-appealem a muži jí padají k nohám.

Roli Escamilla ztvárnil Ildar Abdrazakov. Poslech známé árie toreadora v jeho podání byl opravdovým zážitkem. Přesto v rozhovoru mezi jednotlivými akty se Ildar přiznal, že je tato píseň těžká, že vyzpívat perfektně všechny výšky a hloubky je náročné – a to hlavně proto, že posluchači tuto skladbu dokonale znají a jsou tedy schopni postřehnout každé uklouznutí. Ildar také řekl, že přímo cítí, jak je hlediště v tuto chvíli nabito energií - a přestože se jedná o operu, diváci by nejraději tleskali do rytmu.

V roli naivní vesnické dívky Michaely, která hledá svého snoubence a přemlouvá ho k návratu domů, zazářila rumunská lyrická sopranistka Anita Hartig. Zajímavé je, jak se dostala tato dívka z malého rumunského města Cluj mezi top světové operní pěvce – Anita byla pozvána na národní soutěž v Bukurešti, kde natolik zaujala jednoho z porotců, že kontaktoval dirigenta rumunského původu Ioana Holendera, který působil po dlouhá léta jako šéfdirigent ve Vídeňské státní opeře. Ten ji pozval na pohovor a dal jí před 4 lety první roli. Dlouhá árie Michaely ve třetím dějství mu dala za pravdu – zde se rozvinul naplno kolorit jejího hlasu - a je opravdu výjimečný. To se musí slyšet!

V roli nesympatického Dona Josého vystoupil Litevec Alexandrs Antonenko – svou roli zahrál a zazpíval dobře, ale nenašla jsem nic, co bych na jeho výkonu vyzdvihla. Můj názor je ale určitě výrazem mých osobních nesympatií k roli, kterou Alexandrs ztvárnill – slabocha Dona Josého prostě nemám ráda. Dá se tedy říci, že Alexandrs ho zahrál natolik věrohodně, až se mi o něm ani nechce psát. Budu se těšit, že ho snad brzy uvidíme v nějaké sympatičtější roli.

I ve vedlejších rolích zazněla spousta krásných hlasů – zevšeobecnila bych to v tvrzení, že v METu není žádný hlas průměrný. Tentokrát mě zaujaly cigánky věštící si osud z karet - Kiri Deonarine jako Frasquita a Jennifer Johnson Cano v roli Mercedes.

Dirigentem večera byl mladý sympatický Španěl Pablo Heras-Casado, byla to jeho MET HD live premiéra a je vidět, že španělské rytmy mu sedí - jeho gesta byla ryze španělská a srší z něj španělský temperament, až by si člověk s ním rád zatančil to jejich flamengo.

Režijně je tato Carmen dílem světoznámého filmového a divadelního režiséra Richarda Eyreho, scéna a kostýmy Roba Howella jsou usazeny do prostředí dělnické třídy 30. let 20. století. Scéna je velmi zajímavá a ojedinělá tím, že např. jeviště je v prvním jednání dvojitě v protisměru otáčivé.

Průvodkyní přenosem byla Joyce DiDonato, kterou budeme mít příležitost vidět v MET premiéře v březnu 2015 v hlavní roli Rossiniho Jezerní paní.

Pokud bych měla něco doporučit kinům přenášejícím live HD přenosy – tak určitě uvést záznam této opery, protože kino AERO bylo úplně plné a i já bych šla znovu!
Met in HD - Georges Bizet: Carmen. Dirigent Pablo Heras-Casado, režie Richard Eyre, přímý přenos z Metropolitní opery v New Yorku, 1. listopadu 2014.

1.12.2014 22:12:40 Alena Kunčíková | rubrika - Recenze