Scéna.cz 

"Korekce" na Nákladovém nádraží

Na zahájení Dnů žižkovského kulturního dědictví přenesli režisér Jiří Havelka a sdružení VerTeDance KOREKCE - nejúspěšnější inscenaci roku - na Nákladové nádraží na Žižkově. Do poměrně nestandardního prostředí kolejiště s vagóny obloženými balíky slámy, na nichž dozrávají rajčata a kvete levandule, mezi jeřáby obklopené funkcionalistickou architekturou, nasvíceného nejen reflektory ale i dorůstajícím měsícem a reklamou O 2 na výškové budově. Do místa, které přitáhlo davy diváků, kteří by se do žádného divadla nevešly.
Za těchto okolností zde vstoupilo do bot přišroubovaných na peron 7 tančících - převážně žen - jádro tvoří členky VerTeDance Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová, aby zahájili nevšední sociologický průzkum svobody a omezení.

Situace se zdála být na počátku stabilizovaná, tančící se jen rozhlíželi a zjišťovali, co se děje kolem. K vyrušení stačil pak dotyk prstem a soused vychýlený z rovnováhy chvíli kmital kolem svého těžiště jako kyvadlo než "byl ustálen". Postupné rozkmitávání celé řady vytvářelo nesmírně působivý vizuální efekt připomínající vlny na vodě, větve stromů nebo trávu ve vánku. Bylo ovšem zřejmé, že s tím se nevystačí, že se něco chystá, i když by bylo možná z pozice divácké pohodlnější sledovat podobné dění po celé představení. Sedmička začala testovat své okolí, kam až každý ze svého místa dosáhne, jak až může působit na své vedle stojící bližní. Dochází k prvním šarvátkám, komickým ale také už plným agrese a zášti. Současně se objevuje i potřeba solidarity a spolupráce - balancování mezi těmito polohami se táhne po celou dobu. Souboje, "fackování", pády dopředu i vzad určitě vyžadují od účastníků velké fyzické úsilí a soustředění. V boji o své "místo" přestává některým prostor vymezený botami stačit. Chtějí uniknout a osvobodit se. S veškerou námahou se pokoušejí odpoutat od země, ale šrouby myšlenkových stereotypů, zvyklostí a patrně i neochoty vzdát se jistot a bezpečí i když ne zcela ideální existence, drží a nepustí. A tak je řešením smířit se, zklidnit, nepřemýšlet, netoužit. Odložit to, co odložit lze a pustit se do extatického běsnění, jak to podmínky dovolují.
Představení, které problém danosti a svobodného rozhodování řeší na minimální ploše, přesto zahrnuje velkou škálu pohybových variací, které realitu omezeného prostoru v mnoha momentech zcela zastírají a vytvářejí zdánlivou iluzi svobody, jíž podléháme ve velkém.
O důraznost sdělení se zasloužili nejen interpreti a režijní nápad, ale i hudební doprovod - jak ze záznamu tak především v podobě živé hudby sdružení Clarinet Factory.
Kdo nestihl "Korekce" na žižkovském nádraží, bude mít šanci uvidět je 16. září a 23. října 2014 na domovské scéně VerTeDance v Ponci, případně si může zajet 25. září 2014 do Pardubic.