Scéna.cz 

Vážná hudba 30. týden

Koncert ze Senátu
Komorní koncert z Hlavního sálu Valdštejnského paláce v Praze (2003). Skladby J. Ch. Demantia, J. Rodriga, S. Prokofjeva, L. Browera a Š. Raka hraje Pražské kytarové kvarteto. Uvádí J. Novotná. Režie S. Vaněk
Komorní koncerty ze Senátu (Rytířského sálu Valdštejnského paláce v Praze) hostily před jedenácti lety soubor Pražské kytarové kvarteto, které hraje ve složení Václav Kučera, Jan Tuláček, Martin Sauer a Marek Velemínský. Na programu zazněly skladby Johanna Christiana Demantia, Sergeje Prokofjeva (části z baletu Romeo a Julie), Leo Browera a Štěpána Raka. Vzhledem k tomu, že kytara patří k oblíbeným nástrojům komorní hudby, a soubor čtyř sympatických kytaristů je ovládá skutečně bravurně, hudební večer přinesl mimořádný hudební zážitek. Pražské kytarové kvarteto bylo založeno v roce 1984 na pražské konzervatoři pod patronátem prof. Jiřího Jirmala. Soubor netradičního složení je zván na významné hudební festivaly (Pražské jaro, Paříž, Tel Aviv, Miami), koncertoval ve většině zemí Evropy, v USA, Izraeli, absolvoval stovky koncertů v České republice. Kvarteto pořídilo mnoho nahrávek pro rozhlas, pro televizi a vydalo řadu kompaktních disků. Odborná kritika oceňuje nejen virtuozitu jednotlivých členů, ale především perfektní souhru, osobitý hudební výraz kvarteta a vkusný výběr repertoáru. V současné době je Pražské kytarové kvarteto řazeno mezi nejlepší soubory tohoto typu na světě.
Vysílání: 22.7., 00.55 hod., ČT art

Rok české hudby 2014 Česká filharmonie hraje a hovoří B. Smetana: Vltava
Druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast (1975). Náš přední orchestr diriguje a hudbu vykládá V. Neumann. Scénář Z. Vokurka. Kamera V. Tůma. Režie M. Macků
Cyklus šesti symfonických básní, který nakonec Smetana nazval Má vlast, vznikal mezi lety 1874–1879. Skladatel jej tvořil postupně a z počátku neměl přesný plán toho, jakou bude mít konečnou formu či kolik bude mít částí. První čtyři symfonické básně přitom vznikaly nezávisle na sobě a až poslední dvě skladby byly psány cíleně za účelem dotvoření cyklu o šesti částech. Krátce po dokončení Vyšehradu začal Smetana pracovat na nové symfonické básni, kterou nazval Vltava. V této skladbě se mistr snaží hudbou vykreslit podobu největší české řeky. S touto symfonickou básní byl hotov během jediného měsíce. Premiéru měla 4. dubna 1875.
Vltava zkomponovaná v tónině e moll je přibližně dvanáct minut dlouhá. Bedřich Smetana o ní napsal: „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, chladná a teplá Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři luny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze. Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v Labi.“
Vysílání: 24.7., 22.15 hod., ČT art