zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Hudební rozhledy 01/14

Hudební rozhledy 01/14 - Pretty Yende

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Pěvecká hostina v Praze, kterou pro nás v roce 2014 nachystala agentura Nachtigall Artists, je fantastická. Do Prahy se vrátí už popáté eruptivní star Rolando Villazón, tentokrát s mozartovským programem (28. 3. 2014), o necelý měsíc později přijede skvělý polský tenorista Piotr Beczala (22. 4. 2014), v červnu přivítáme nejcharismatičtějšího basistu všech kontinentů (jak napsal americký časopis Opera News), neboli drážďanského rodáka Reného Papeho (17. 6. 2014) a v říjnu slavnou německou sopranistku Dianu Damrau s jejím manželem, francouzským basbarytonistou Nicolasem Testém. Cyklus Hvězdy světové opery 2014 však zahájí 27. ledna 2014 ve Smetanově síni jihoafrická sopranistka Pretty Yende. Spolu s orchestrem PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Christophera Franklina zazpívá árie z oper Giacoma Meyerbeera, Gioachina Rossiniho, Vincenza Belliniho, Gaetana Donizettiho a také písně z muzikálů Kismet nebo West Side Story.

Máme za sebou první dny Roku české hudby 2014, a tak nás zajímalo, jaké projekty pro tyto nadcházející svátky připravila Česká filharmonie, která je oficiálně 1. ledna s Magdalenou Koženou a Jiřím Bělohlávkem v přímém přenosu České televize zahájila. „Je jich celá řada“, prozradil nám generální ředitel našeho ­orchestru číslo jedna, David Mareček, „na tom největším pracujeme již dva roky. Jedná se o novou kompletní nahrávku symfonií a koncertů Antonína Dvořáka, kterou jsme dokončili v prosinci a bude vydána ve třetím čtvrtletí roku 2014. Pro Českou filharmonii je to první velká nahrávka pod vedením Jiřího Bělohlávka a zároveň nejrozsáhlejší projekt, který kdy filharmonie dělala a jenž zahrnuje audio nahrávku, televizní záznam v HD kvalitě, sadu DVD, komentář k symfoniím a obsáhlý dokumentární film. Ve zvýšené míře se ale budeme věnovat i propagaci české hudby ve světě, s českými skladbami vystoupíme mj. v sále Berlínské filharmonie či v newyorské Carnegie Hall“

Pokud jsme před rokem psali, že letošní jubilejní 50. ročník Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha by měl oslavit výročí v plném lesku, tak ve dnech 12.–16. října tomu bylo jen z poloviny. To je třeba říci hned na úvod, když píšeme o festivalu, který se stal již nedílnou součástí zájmu všech hudbymilovných lidí, jež si dávají sraz v oněch pěti dnech a těší se na zajímavé televizní programy z hudby a tance. Z poloviny jen proto, že úroveň držela skutečně jen umělecká náplň festivalu, který se této oblasti věnuje jako jediný na světě. Tam vše klapalo na úrovni a 89 přihlášených snímků v obou kategoriích Hudba na obrazovce a Dokumentární pořady představilo to nejlepší, co 20 zemí v posledním období vytvořilo. Hlavní organizátor akce, Česká televize, měla dokonce tentokrát na festivalu pět snímků, mezi nimiž byly i takové skvosty jako portréty skladatele Miloše Štědroně (Fenomén M. Š.), primabaleríny Darji Klimentové (Život v tanci) a šéf­dirigenta ČF Jiřího Bělohlávka.

První premiéra sezony ve Státní opeře ve Vídni byla událostí. Pucciniho poslední operu Děvče ze Zlatého západu totiž připravili umělci samých zvučných jmen. Hudebního nastudování se ujal šéfdirigent Vídeňské státní opery Franz Welser-Möst, pod jehož vedením hrál orchestr velice plasticky a barevně, plně využíval všech možností partitury a přitom pěvcům pomáhal k dosažení plného zvuku, aniž by je ve forte kryl. Byl pevnou oporou i členům sboru, zpívajícím menší role zlatokopů, jejichž jednotlivé vstupy byly v průběhu rychlých hereckých akcí díky preciz­nímu nastudování sbormistra Thomase Langa zcela bezchybné. Režisér Marco Arturo Marelli neponechal nic náhodě a navrhl i scénu. Vsadil na tvrdou realitu, aniž by musel sáhnout k popisnosti. Naturalistické kulisy jsou věrné a přitom střídmé a navozují kruté životní podmínky. Miláčky publika jsou ale především sólisté: Nina Stemme, Tomas Konieczny a pochopitelně divácká jednička, Jonas Kaufmann.

6.1.2014 21:01:01 Redakce | rubrika - Z médií