zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Balet Korzár

Korzár  (Velké divadlo v Moskvě)

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Do východního Středomoří, někam na řecké ostrovy zavedl diváky balet KORZÁR, druhý přenos do kin z Velkého divadla v Moskvě.
Balet Korzár, k němuž napsali libreto Jules Henri Vernoy de Saint -Georges a Joseph Mazilier, první choreograf, na motivy poemy Korzár lorda Byrona a hudbu složil Adolf Ch. Adam, se do Ruska dostal - jak tomu bylo v nejednom případě - z Francie.
V prvním petrohradském představení v roce 1858 v choreografii Julese Perrota tančil hlavní postavu piráta Konráda Marius Petipa, který balet později upravil a v roce 1899 uvedl v Moskvě.

Během inscenační historie ovšem do baletu pronikly četné další hudební a choreografické motivy a dnes prezentovaná verze je vlastně jakousi kolektivní prací, přestože se v programech většinou uvádí jen jméno Maria Petipy jako choreografa a Adolfa CH. Adama jako skladatele hudby.
Význačnému choreografovi Alexeji Ratmanskému a Juriji Barlakovi, odborníku na rekonstrukci historických baletů, se podařilo dohledat dobové záznamy a obnovit podle nich v plném rozsahu "Petipovo" představení z roku 1899. Ve Velkém divadle v Moskvě představili výsledek své práce veřejnosti poprvé v roce 2007.

Staronový moskevský KORZÁR oplývá nad míru vším, co se od klasického romantického baletu očekává - diváci si užijí velkou lásku hlavních hrdinů piráta Konráda a otrokyně Medory v exotickém prostředí. V dobrodružné zápletce jsou podle všech pravidel lásce kladeny překážky, aby nakonec byly překonány.
V taneční rovině je příběh přeplněn tím nejlepším, co klasický balet může nabídnout a mnohá čísla se stala tak populární, že žijí svým vlastním životem - např. velké pas de deux ve 2. dějství v pirátské jeskyni, tanec tří odalisek v pašově paláci nebo oživlá zahrada a výčet oceňovaných pasáží by mohl pokračovat přes celé představení. Vše ve standartním brilantním provedení hvězd Velkého divadla -v roli Konráda Ruslan Skvorcov, v roli Medory Světlana Luňkina (až na nepatrnou chybičku, kterou zachytilo nemilosrdné oko kamery - jedna ze sboristek porazila košíček s květinami).

Zdálo se, jakoby pod rukama Ratmanského hrdinové přizdobili své fyzické schopnosti a určitou odtažitost, kterou sebou nese technická dokonalost, znatelnější nenuceností, lehkostí a veselostí, jejich tanec byl prozářen jaksi ještě větším jasem, silnějším vyzařováním energie než bývá zvykem.
V téměř nekonečné pestrosti prvků- variací kroků, skoků a piruet se stal Korzár přímo pohybovou vitrínou klasického baletu.
Specifickým rysem představení je výprava. Jelena Zajčeva a její spolupracovnice dokázaly zrekonstruovat kostýmy podle dochovaných skic Jevgenije Ponomarova, přirozeně s přihlédnutím k dnešním větším požadavkům na rozsah pohybu tanečníků a na materiály. Jejich vzhled byl inspirován řeckými lidovými kroji - zejména u mužů, ženy mají oproti zvyklostem delší sukénky. Všechny kostýmy vynikají neuvěřitelným množstvím různých ozdob - výšivek, krajek, aplikací, muži mají zbraně, opasky, přesky, různé váčky, ženy náhrdelníky, čelenky, květiny, přívěsky. Díky filmovým záběrům nejsou diváci v kinech na rozdíl od přímých účastníkův divadle o tyto detaily ochuzeni.

S podobnou pozorností je propracovaná scéna (Boris Kaminskuj) - přístav na břehu moře, siluety minaretů, domy s dřevěnými balkony. Jako peklo rudě nasvícená jeskyně pirátů s průhledem na moře, jehož azurová barva může konkurovat prospektům cestovních kanceláří, luxusní orientální palác paši se zahradami. Nakonec efekt efektů- pomocí projekce a dalších technických fines byla nasimulovaná plavba pirátské lodi: schyluje se k bouři, mračna halí měsíc, zvedá se vítr. Mořské vlny zalévají palubu lodi. Ta neodolá běsnícímu živlu, láme se a potápí...
Zde tedy do historizujícího konceptu představení mocně zasáhla moderní technologie, ovšem nikoliv v neprospěch věci - někdy je prostě lákavé nechat se unášet iluzemi.

Přestože většina inscenací původních klasických baletů v moskevském Velkém divadle je servírována s podobnou opulentní přílohou, Korzára asi máloco překoná.
Podle ukázek ze SPÍCÍ KRASAVICE, která se chystá vylepšit předvánoční náladu divákům "přenosů do kin" 22. prosince, se ale ani tady nemusí nikdo obávat, že by si nepřišel na své.

2.12.2013 10:12:45 Helena Kozlová | rubrika - Recenze