zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Hudební rozhledy v prosinci

Hudební rozhledy 12/12

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Je mladá, krásná a talentovaná, hlasem i zjevem stvořená pro velké jeviště. Ester Pavlů si buduje kariéru krok za krokem, cílevědomě a s pokorou. Je přesvědčená o tom, že pokud má člověk pozitivní přístup k životu a na lidi kolem sebe se usmívá, oni mu to vracejí stejně. Oba její rodiče jsou rockoví muzikanti. Maminka vystudovala sice klasický klavír, ale po seznámení s Esterčiným otcem se už ke klasice nevrátila. Ester tak vlastně své dětství prožila v rockových klubech. Už ve třech letech věděla, že chce být zpěvačkou. Rodiče ji v tom podporovali, a tak od dětství chodila do „Lidušky“. Maminka ji vedla k tomu, že pokud chce zpívat, musí zvládnout i základní řemeslo, musí se naučit správně dýchat a svému hlasu rozumět. Když se blížilo rozhodování, kam na střední školu, bylo jasné, že na Státní konzervatoř. Ester si však nejprve myslela, že to bude pop, pro co se rozhodne, jenže na Dnu otevřených dveří přišla do operního oddělení a zůstala naprosto očarovaně stát.

Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha, který opět ovládl prostory Žofína, se konal již po devětačtyřicáté. Tento jediný světový festival věnující se hudbě a tanci v televizi trval tradičně pět dní a soutěžilo se opět ve dvou kategoriích – Hudba na obrazovce a Dokumentární pořady. Celkový vítěz získal Grand Prix Zlaté Prahy. Letos se přihlásilo kolem stovky pořadů a 94 z nich se utkalo o hlavní cenu. Česká televize, od počátku festivalu hlavní organizátor akce, přihlásila pět programů (mj. portréty Jany Koubkové, Karla Růžičky, Dagmar Peckové a koncert Magdaleny Kožené). Mezinárodní porota, kterou vedl Nor Arild Erikstad, vybírala z přihlášených programů 24 zemí a 55 organizací. Byly mezi nimi i dokumenty o Karajanovi, Cageovi či Toscaninim, z oper mj. i belgická Rusalka a německá Prodaná nevěsta v 1. verzi, jazz a world music mapovaly dokumenty o Franku Zappovi a Georgu Gruntzovi, a tanec zastoupilo několik baletů a portrét amerického choreografa Merce Cunninghama.

Mnozí milovníci vážné hudby si již léto bez návštěvy slavného festivalu v Mozartově rodišti, ležícím na řece Salzach, nedovedou ani představit. I letos pohostinně otevřel své brány tisícům návštěvníků z nejrůznějších koutů světa, z nichž někteří, ostatně jako každý rok, na svůj vysněný titul už vstupenku nedostali, a tak zoufale postávali či pobíhali před řadou festivalových domů s menšími či většími plakátky, na nichž byla napsána pravidelným festivalovým hostům již známá věta Suche Karte... A jako pokaždé i tentokrát patřily k největším „tahákům“ celého programu opery. Tento rok jich bylo uvedeno scénicky celkem sedm a protože nový intendant festivalu Alexander Pereira rozhodl, že se již na program nebudou zařazovat tzv. obnovené inscenace, které jsou víceméně stejně drahé jako nová nastudování, mohli jsme se těšit pouze na premiéry: snad až na dvě malé výjimky, kterými byla představení Bizetovy Carmen a Händelova Giulia Cesara v Egyptě, na jaře již uvedená v rámci Velikonočního festivalu.

Emil Gilels nepocházel z rodiny s významnější hudební tradicí, nicméně jeho židovští rodiče, usazení v Oděse, vlastnili křídlo – nástroj, který budil velkou pozornost malého Emila od chvíle, kdy se dokázal postavit na vlastní nohy. Otec pracoval jako úředník v cukrovaru, matka se starala o domácnost. Rozmar přírody tomu však chtěl, že tyto nehudební, možná jen neprobuzené geny, daly vzniknout hned dvěma velkým hudebním talentům. Z Elizavety, Emilovy mladší sestry, se později stala vynikající houslistka. Emil Grigorjevič se narodil o tři roky dříve než ona, 19. října 1916. Od pěti let studoval u Jakova Tkače, jehož pojetí výuky se opíralo o tvrdošíjné zdůrazňování pravidelného drilu: stupnice a rozklady, to byl solidní základ, ze kterého vyrůstala Gilelsova pozdější fenomenální technika. Že v něm toto nepochybně vyčerpávající studium neubilo hudebníka, za to vděčíme jeho citlivé, měkce slovanské, kontemplativně založené, byť dualismem ovládané duši.

3.12.2012 22:12:10 Redakce | rubrika - Z médií