Radioservis – Nadace Bohuslava Martinů
Bohuslav Martinů, Festival ’99, Sinfonia contentrate No. 2 (H 322), Sonáta pro klavír (H 350), Serenáda pro komorní orchestr (H 199), Pražská komorní filharmonie, Christopher Hogwood – dirigent, Barbora Sejáková – klavír.
Uvedená díla byla součástí programu Festivalu Bohuslava Martinů, konaného v prosinci 1999 v Praze. Jejich live záznam, soudě podle anglického textu v bukletu, je určen především zahraničním zájemcům. Buklet sám je reprezentativní. Jeho titulní stranu zdobí vzácná fotografie skladatele z ateliéru Františka Drtikola, uvnitř historický snímek man-želů Martinů a Sacherových ze Schö-nenbergu v roce 1948, barevné fotografie interpretů i presidenta Nadace BM Viktora Kalabise a ře-ditele Institutu BM Aleše Březiny. Textová část obsahuje informace o nahraných skladbách, interpretech, Nadaci BM, Institutu BM a program celého festivalu. Autor komentáře není uveden, decentní výtvarné řešení je dílem Jaroslava Sury. O zdařilou technickou a zvukovou kvalitu kompaktu se zasloužili Jiří Gemrot a Jan Málek. Českým diskofilům, pokud nejsou zběhlí v angličtině, mohu doporučit vyhledat stati o festivalu a Institutu uveřejněné v Hudebních rozhledech v č. 2 z roku 2000 a v č. 3 z roku 2001.
Střední část nahrávky, snímaná při koncertu vítězů klavírní soutěže 5. prosince, je věnována klavírní sonátě, jíž Martinů napsal v roce 1954 v Nizze pro Rudolfa Serkina. Ve svém předposledním klavírním díle, jediném ve velké formě, zúročil celoživotní kompoziční zkušenosti a obohatil je mimořádnou fantasií, kterou se vyznačují skladby posledního tvůrčího období. Barbora Sejáková, vítězka klavírní soutěže, tlumočí náročnou Sonátu přesvědčivě, s technickou jistotou a výrazovou poutavostí. V jejím projevu se zrcadlí škola jejího učitele a znalce klavírního díla Martinů Emila Leichnera i vlastní osobitý talent.
Sonátu obklopují dvě orchestrální skladby komorního rázu, dokumentující skladatelovu zálibu v klasických formách a transparentním zvuku. Časově první (na snímku poslední) Serenáda vznikla v roce 1930 v Paříži a Mar-tinů ji věnoval svému příteli a učiteli Albertu Roussellovi. U skladatele rytmicky i tónově výbušného tehdy překvapila „mozartovskou lehkostí“. Druhá Koncertantní symfonie pro housle, violoncello, hoboj, fagot a orchestr (na snímku první) z roku 1949 byla inspirována Haydnovou symfonií pro stejné obsazení. Martinů ji slyšel již v Evropě a silně na něj zapůsobila. Ale teprve v New Yorku objevil její partituru a spontánně napsal skladbu obdobnou, prostou a vytříbenou, nabízející sólistům příležitost k technicky působivému a hudebně poetic-kému muzicírování. Houslista Martin Bialas, violoncellista Lukáš Pospíšil, hobojistka Iveta Bachman-nová a fagotista Tomáš Františ této příležitosti s chutí a znamenitě využili. Obligátní klavírní part zvládl bezpečně Eduard Spáčil. Na festivalu „Martinů ’99“ zazněla tato díla 10. 12. na koncertu, věnovaném památce Paula Sachera, který v roce 1999 zemřel. Sacher byl Martinů přítelem a v čele Basilejského komorního orchestru i oddaným interpretem. Na pražském festivalu zaujal jeho místo Christopher Hogwood, mezinárodně proslulý dirigent, usilující o historicky věrnou reprodukci. Hogwood je ov-šem také emociálně zaujatým hudebníkem, který si byl plně vědom, že Martinů je klasikem našeho věku. A protože ani Pražská komorní filharmonie ne-zů-sta-la partiturám Mar-tinů nic dlužna, stává se festivalová live nahrávka nejen cenným do--ku-men--tem, ale také pramenem umě--lec-kého zážitku.
TIP!
Časopis 13 - rubriky
Časopis 13 - sekce
DIVADLO
DISK uvede Čapkovo drama R.U.R.
V divadle DISK se 28. března 2024 uskuteční premiéra dramatu Karla Čapka R.U.R. Režisér Jan-Jakub Šenkeřík pův celý článek
HUDBA
Mladí ladí jazz Open air nabídne evropskou jazzovou špičku
Festival Mladí ladí jazz oslaví 30. dubna Mezinárodní den jazzu open air přehlídkou na pražském Karlově náměst celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Literární tipy 12. týden
Úsměvy Bohumila Hrabala
Jaromír Hanzlík skrze filmové ukázky připomíná osobnost a tvorbu spisovatele Bohumi celý článek