Scéna.cz 

Dialogues

Malým překvapením společnosti Supraphon je nový disk s názvem Dialogues, jehož prvotní inspirací jistě byly projekty Hilliard Ensemble. Soubor Schola Gregoriana Pragensis přizval několik instrumentalistů s moderními nástroji, aby společně vytvořili nahrávku, která vedle sebe staví hudbu hlubokého středověku a soudobé kompozice. První dvě chorální skladby Graduale Universi a Alleluia Ostende nobis patří k dlouhodobé doméně Scholy, avšak v prvním chorálu se v průběhu s doslovnou citací připojí violoncellista Jiří Bárta, který svou empatickou hrou vytvoří další chorální hlas, a rozšíří tak jeho barevnou škálu. Po nich následuje tříhlasé Lectio Primo tempore, pocházející z českých pramenů ze 14. století, kde se k tříhlasému kontrapunktu Bárta připojuje s improvizacemi na dlouhých prodlevách. Další skladba soudobého skladatele Petera Grahama Suita pro sólové violoncello má sice dost expresivních míst, ale některými minimalistickými plochami je obdivuhodně blízká opakujícím se obratům gregoriánského chorálu. Pozoruhodné je pak Miserere pro mužské hlasy, vibrafon, harfu a čtyři violoncella Pawła Szymańského, v němž skladatel použil jako základ chorální nápěv. Výsledkem jsou barevné plochy, v nichž skladatel bohatě využívá moderní práce z harmonií, šepot vokalistů či glisy u melodických nástrojů, ke kterým v kontrastu staví citace původního chorálního tématu. V chorálních litaniích Divinae pacis se k rozhovoru Scholy a tenoristy Martina Prokeše opět přidávají improvizace violoncella, které jsou postaveny na pravidlech středověkého kontrapunktu. Pomyslnou první část pak uzavře cellové provedení úvodního Graduale Universi. Další skladba Cantio Ad honorem sempiterni, která se také dochovala v českých pramenech, je opět provedena čistě vokálně, stejně jako procesní antifona Cum appropinquaret. Téměř symbolicky je pak na nahrávce zařazena skladba Fratres Arva Pärta, která je zde v úpravě pro čtyři mužské hlasy a dvě violoncella. Meditativní skladba je založena na volném pohybu hlasů, jejichž melodie je opět inspirována chorální melodikou, a již na začátku se nezapře typický Pärtův rukopis. Celou nahrávku uzavírá kompozice Soutěska pro sólové violoncello soudobého skladatele Martina Smolky. Byť interpretována skvěle, nezapadá úplně do celkové dramaturgie disku, protože po předchozích skladbách ladí jeho závěr do pochmurné nálady.

Na nahrávce se vedle již zmíněného Jiřího Bárty podílelo několik dalších instrumentalistů. Na Pärta si soubor k sobě přizval violoncellistku Jitku Vlašánkovou, v Szymańského kompozici zase harfenistku Kateřinu Englichovou a na vibrafon Davida Řehoře. Přesto, že jejich party nejsou ve znamení oslnivé virtuozity, které se zde museli všichni interpreti zříci, ačkoliv jsou jí bezesporu vybaveni, jejich interpretace moderních děl je vedena hlubokým porozuměním. Samotný Bárta si skvěle poradil nejenom s vlastními cellovými party, ale také s chorálními melodiemi a improvizacemi k nim. Velmi dobrý cit pro vokální hudbu dokáže promítnout ve své hře a barva jeho violoncella s lidskými hlasy souznívá stejně dobře, jako jim umí vytvořit zvukový protiklad. Stejně vynikající jsou také výkony souboru Schola Gregoriana Pragensis, který neustále zvyšuje svoji úroveň a uvedeným diskem dokazuje, že i přesto, že jeho hlavní doménou stále zůstává středověká hudba, může se s tou nejvyšší profesionalitou vyrovnat i se skladbami autorů soudobých.
Při hodnocení celku je pak třeba ještě vyzdvihnout neinvazivní charakter improvizací, což jsem již částečně zmínil výše. Použitý koncept pracuje s hlubokým respektem k modální hudbě, její melodice a charakteru. Podobné projekty Jana Garbarka a Hilliard Ensemble často za cenu vytváření nové zvukové kvality destruují původní charakter skladeb a jsou mnohem více vázány na atmosféru při koncertním provedení, kde kouzlo okamžiku pomáhá vnímání této destrukce podstatně zjemnit. Dialogy Scholy Gregoriany a Jiřího Bárty jsou tedy z mnoha pohledů velmi kvalitním počinem. Přivítal bych jen o něco výřečnější booklet, který by posluchači nabídl podrobnější vhled do předkládané hudby.

SUPRAPHON SU4009-2
DIALOGUES
Graduale Universi; Alleluia Ostende nobis; Lectio Primo Tempore; Peter Graham: Suita pro sólové violoncello; Paweł Szymański: Miserere; Litaniae Divinae pacis; Graduale Universi; Cantio Ad honorem sempiterni; Antiphona Cum appropinquaret; Arvo Pärt: Fratres; Martin Smolka: Soutěska pro sólové violoncello
Jiří Bárta – violoncello, Kateřina Englichová – harfa, David Řehoř – vibrafon, Jitka Vlašánková – violoncello, Schola Gregoriana Pragensis, umělecký vedoucí David Eben
Nahráno v letohrádku Hvězda v Praze 23., 24. a 29. 6. 2009, 9. 4. 2010 a ve studiu Domovina 3. 11. 2009, hudební režie Jiří Gemrot, zvuková režie Tomáš Zikmund a Aleš Dvořák. Celkový čas 63:55. Zdroj Hudební rozhledy 12/2010 - Lukáš Vytlačil