Scéna.cz 

Jaroslav Vocelka, Jiří Levý: MÁ CESTA K OPEŘE

Ředitel Státní opery Praha Jaroslav Vocelka pokřtil v pražském Klubu Lávka svou knihu MÁ CESTA K OPEŘE, kterou napsal s publicistou Jiřím Levým. Vydalo ji Nakladatelství BONDY.

„Ke čtenářům se dostane doslova Modrý Mauricius – kniha, která je zatím v padesáti výtiscích,“ uvedl s nadsázkou knihu Antonín Boráň, majitel nakladatelství Bondy a dodal: „Titulek je spíše symbolický, převážně nabízí potkávání se s historií Státní opery Praha.“

Kniha Má cesta k opeře by už svým titulem mohla sváděet k domněnce, že jde o klasický žánr vzpomínek. Není tomu tak hned ze dvou důvodů. Tím prvním a nejhlavnějším je osobnost Mgr. Jaroslava Vocelky. Tento muž, který stojí v čele Státní opery už několik let, je všechno možné, jen ne slavoman. Ačkoliv má co říct čtenářům častokrát víc než ti, kteří paměti píší, hned zpočátku se memoarové formě usilovně bránil. Přesto nebo právě proto se jeho životní osudy čtou dobře. Je pro něho charakteristické, že chtěl, aby tato kniha, vedle roviny osobní, měla i rovinu historickou. S jistou metaforou by se dalo říct, že je to knížka o potkávání. O potkávání člověka s historií budovy, která patří ke skvostům hlavního města Prahy.

Sudičkami se stali pěvkyně Libuše Márová a Danilea Šounová-Brouková. Ta s nadsázkou odhalila: „Pan Vocelka má rád Pucciniho, ale při Věci Makropulos usnul. K Janáčkovi jsme ho ještě nedostali.“

A co ke knize říká Mgr. Jaroslav Vocelka?
„Měl jsem obrovské pochybnosti napsat knihu o sobě. Určitě dost velká troufalost. Cesta k opeře – je klikatá podobně jako k této knize. Chtěl jsem být kritický k určitým lidem, k Ministerstvu kultury ČR a dalším institucím. Nakonec jsem ostří ztupil a spíš jsem se zaměřil na operu coby úžasný žánr, který miluji. Nyní jsem šťastný, že takové divadlo jsem mohl řídit.“

Mgr. Jaroslav Vocelka
Filmový a divadelní organizátor, divadelní ředitel. Po ukončení studia oboru organizace a řízení umělecké tvorby na filmové fakultě AMU v Praze (1976) se zabýval filmovou tvorbou, zprvu od roku 1967 působil jako produkční v Krátkém filmu Praha, v letech 1969–1973 působil v divadle Laterna magika v Praze ve funkci vedoucího produkce, kde se podílel i na přípravě programu pro světovou výstavu EXPO 70 v Osace. Od r. 1976 byl řadu let provozně ekonomickým náměstkem v Československém státním souboru písní a tanců. Dlouholeté zkušenosti v rozmanitých modelech řízení různých uměleckých žánrů jej po r. 1989 přivedly do funkce ředitele Českého uměleckého studia, v jehož působnosti se nacházely Český soubor písní a tanců, Černé divadlo Jiřího Srnce, Komorní balet Pavla Šmoka a Komorní opera Praha.
Od roku 1997 vykonával funkci ředitele Středočeského divadla v Kladně a současně, od roku 1998, i funkci správního ředitele Státní opery Praha. Ředitelem Státní opery Praha byl jmenován ministrem kultury Pavlem Dostálem s účinností od 1. 7. 2002.