Scéna.cz 

Fibichova Šárka na 2CD

Vydavatelství Radioservis, a.s. připravilo zajímavé 2CD - Zdeněk Fibich ŠÁRKA. Tato opera volně navazuje na děj slavnostní opery Libuše z pera Bedřicha Smetany. Líčí vypuknutí tzv. dívčí války po smrti mytické kněžny, kdy ženy chtěly získat zpět své výsady, které měly za Libušiny vlády.

Na nahrávce účinkují: Václav Bednář (Kníže Přemysl); Beno Blachut (Ctirad); Ladislav Mráz (Vitoraz, žrec); Marta Krásová (Vlasta); Marie Podvalová (Šárka); Milada Jirásková (Libyna); Miloslava Fidlerová (Svatava); Jaroslava Vymazalová (Mlada); Julie Temníková (Radka); Milada Čadikovičová (Častava) a Jaroslava Dobrá (Hosta). Pěvecký sbor Československého rozhlasu, sbormistr: Jiří Pinkas; Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Praze, dirigent: Alois Klíma. Nahráno ve studiu Československého rozjlasu, 1950.

Příběh Šárky zpracovává již Kosmas v nejstarší české kronice z 1. čtvrtiny 12. století a později také většina jeho následovníků. Výrazně příběh v 16. stol. rozvedl Václav Hájek z Libočan. Právě u něj se objevuje také základní dějová zápletka Fibichovy opery i s postavami Šárky a Ctirada, ačkoli nedojde k jejich milostnému vzplanutí. Hájkova vyprávění z českých dějin se stala, bez ohledu na jejich častou historickou nedůvěryhodnost, velmi oblíbenými a v Starých pověstech českých /1894/ na ně navázal Alois Jirásek. V 19. století se ke kronikářům přidala řada umělců, především v souvislosti s národním obrozením a s budováním Národního divadla a začali staré báje zpracovávat rozličnými uměleckými formami. Vliv na to měl i podvržený Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský. Posloužily nejen jako inspirační zdroj pro umělce, ale také jako předmět sporů mnoha historiků a literárních vědců.
Kvalita libreta Anežky Schulzové, žačky Jaroslava Vrchlického, spočívá vedle bohatosti a zvukomalebnosti jazyka, v jazykovém rozrůznění postav, situací a nálad. Rozlišuje mezi hromadnými, dramaticky vypjatými scénami a scénami intimními, kdy mění patetické promluvy za prostá slova. Ruku v ruce s tím jde Fibichova hudba, která působivě vykresluje prostředí děje, atmosféru, charaktery a rozpoložení postav. Je patrné, že básnířka a skladatel na díle úzce spolupracovali a že bylo pozitivně ovlivněno jejich citovým souzněním. Poprvé byla Šárka uvedena 28. prosince 1897 na jevišti Národního divadla.