Scéna.cz 

Ty jsi můj strašnej zloděj času! – album pro všechny náctileté

Martha Issová, Michaela Maurerová, Vojtěch Dyk a Jakub Prachař spolu se skupinou NightWork se společně podílejí na albu Ty jsi můj strašnej zloděj času!. CD pro teenagery a všechny zamilované „puberťáky“, kteří mají kolem sebe binec a v duši jakbysmet.

Album Ty jsi můj strašnej zloděj času! je pro poslouchání ve tmě, do sluchátek, nejlépe v pelíšku (počet poslouchajících 1 – 2), na holčičím babinci (počet párů uší 2, 3 a více…) nebo na smíšeném mejdanu singlů a přechodně nebo navěky zadaných (počet posluchačů je limitován velikostí bytu rodičů nebo jiných „postpuberťáků“).

A jak to všechno vzniklo? V roce 2007 vydalo nakladatelství Albatros úspěšnou knížku poezie textaře a dramatika Pavla Cmírala Milujem se čím dál víc napsanou pro ty, které právě potkala puberta, pro „střelenej věk 13 až 15“. A protože puberta neminula nikoho z nás a mnohé nikdy neopustila, je tato knížka vlastně určena všem. Knížka byla dokonce nominována na výroční cenu nakladatelství Albatros 2007.

Agentura Bon Art Production pozvala do nahrávacího studia mladé herce známé z nejúspěšnějších televizních seriálů a inscenací, aby s nimi pod názvem jedné z básní Ty jsi můj strašnej zloděj času! natočila výběr textů z této sbírky. Současné, civilní a otevřené básně určené dnešnímu čtenáři jsou doplněny nahrávkami písní skupiny NightWork. Na texty Pavla Cmírala je složil skladatel a producent František Soukup, nazpívali Vojtěch Dyk a Martha Issová.

Bon Art zvolil spolupráci na vydání s Albatrosem, proto grafická podoba bookletu alba vychází z obálky a grafické podoby knížky. Autorem je grafik Lubomír Šedivý. Odpovědná redaktorka sbírky Šárka Krejčová má lví podíl na tom, že tato „knížka, která letí“ vůbec vznikla. Dramaturgyní CD je Michaela Dobrovolná, která pro změnu pomohla na svět albu. Recitace zazní v podání Marthy Issové, Michaely Maurerové, Vojtěcha Dyka a Jakuba Prachaře. Do režie nahrávky se s chutí pustila divadelní a rozhlasová režisérka Kateřina Dušková. Album bylo natočeno v létě 2008 ve studiu Ondřeje Soukupa.

Podobný projekt nebyl u nás realizován dlouhou řadu let. Současná poezie pro holky a kluky s „bincem v duši“ na knižním trhu citelně chyběla. Jak se ukázalo, „básničky“ se v tomto věku četly a psaly nejen v devatenáctém a dvacátém století, ale své příznivce, vyznavače a „nebránící se oběti“ si poezie našla i ve věku internetu a počítačových her. Je totiž zároveň věkem individualistů, sobečků, rozvodů, krutých nehod a tragédií, rozchodů a zklamání a také fantastických a věčných lásek, čímž se v ničem neliší od věků minulých. A na básničky dojde vždycky, když je člověku nejhůř nebo se naopak vznáší někde v oblacích.