Scéna.cz 

Brněnský Ježíš žije

Rockovou operu Jesus Christ Superstar britského „krále muzikálu“ Andrew Lloyd-Webbera z roku 1971 můžeme již dnes směle zařadit mezi muzikálovou klasiku. Tohle fascinující celozpívané divadelní dílo vyprávějící o Kristových posledních sedmi dnech a jeho následném ukřižování se od své premiéry dočkalo řady uvedení. S jedním z posledních zpracování přišlo Městské divadlo Brno.
O tom, že toto divadlo dokáže řádně zčeřit a oživit ty stojaté, kalné a často už i zahnívající muzikálové vody v Čechách, a v Praze zvlášť, jsem psal již mnohokrát. Zrovna tak, i přes některé výhrady, které k jeho práci mám, nepochybuji, že režisér Stanislav Moša je divadelní osobnost, jakou Brnu může Praha jen závidět. To konečně dokládá i fakt, že jeho divadlo se v dnešní - nejen pro kulturu - nejisté době těší jak z nové, moderní divadelní budovy, tak především ze značné přízně diváků doma i v zahraničí. Jeho anglické nastudování muzikálu Jesus Christ Superstar s Jánem Jackuliakem, Robertem Jíchou a broadwayskými hvězdami má za sebou přes sedmdesát veleúspěšných repríz po celé Evropě. Není tedy divu, že listopadovou premiéru české verze si nikdo nechtěl nechat uniknout.

Na monumentální a přitom velice dynamicky působící proměnlivé scéně z dílny Emila Konečného se před námi odvíjí sled přehledných, atraktivních obrazů. Oč jednodušší je inscenace v použitých prostředcích, o to větší je její duchovní rozměr. Uměřenost a prostota, tak lze jednoduše charakterizovat základní stavební kameny Mošova díla, v němž hlavní část odpovědnosti vložil režisér na bedra herců (zaplať bůh!). Ne velkolepá světelná show, monstrózní koncert plný efektů, ale autentické vystoupení, plné strhující energie a silného prožitku.
Brněnský soubor znovu potvrdil své vysoké herecké, pěvecké i pohybové kvality, stejně jako cit pro styl. Navíc obohatil muzikálového Ježíše o jev u tohoto žánru bohužel ne zcela běžný - o život a vztahy jednotlivých postav. Jejich příběh se tak rázem stal sugestivní, kompaktní výpovědí, díky níž divák musí jasně pochopit Jidášův pohled na Ježíše (Robert Jícha/ Oldřich Smysl/ Dušan Vitázek), jakožto obyčejného člověka. O tom, že nic není a nebylo v životě černé ani bílé, nás přesvědčí Martin Havelka. Jeho Pilát má v sobě cosi víc, než jen pochybnosti nad správností svého rozhodnutí. Není jen slabochem, který podlehl davu a nechal se jím zmanipulovat. Není ustrašenou loutkou Říma, nýbrž rafinovanou osobností s jistou dávkou krutosti. Je to nesmírně živá a proměnlivá postava s jasným názorem na věc. Podobně jako Kaifáš Jana Apolenáře, který navíc ví jak dosáhnout svého a umí přežít. Ovšem nejsilnějším momentem celého představení je bezesporu niterná výpověď Máří Magdalény. Díky skvělému, emotivně naprosto věrohodnému ztvárnění Ivany Vaňkové se všem dostává možnosti uvědomit si skrze tuto postavu křehkost člověka, jeho oddanost, krásu i složitost, důležitost víry, ať již je to víra v cokoliv, stejně jako pozemské poslání každého z nás. Také songy Hosana či Herodova píseň Superstar, s chutí, nadsázkou a komickým talentem odzpívaná (na premiéře Zdeňkem Junákem), zaznívají nějak povědomě. Inu, nic naplat - snaha osamostatnit se, najít vlastní cestu a vydat se po ní, je, zrovna jako v 60. letech, silně aktuální téma. Stejně tak pohled na třpytný život hvězd. Star opěvovaných a posléze zrazených vlastními fanoušky, jenž mnohdy vyhasnou dříve, než vůbec zazáří.
Škoda jen, že se Stanislav Moša nevzdal svého klasického režijního postupu založeného na sledu klipů a obrazů, ač krásně provedených, a nepokusil se o ucelenějšího zpracování příběhu. I tak lze s potěchou sledovat, upřímnou radost a nesmírné nasazení s nímž se všichni aktéři vrhají do díla. V Brně zvítězilo srdce a poctivá práce nad velkolepou show a jejich Ježíš je jen dalším důkazem toho, že i v Čechách se dá dělat muzikál světové úrovně.

Andrew Lloyd-Webber & Tim Rice: Jesus Christ Superstar
Překlad Michael Prostějovský; režie Stanislav Moša; dramaturgie Pavlína Hoggard; scéna Emil Konečný; kostýmy Andrea Kučerová; choreografie Vladimír Kloubek; hudební nastudování Milan Vidlák a Karel Albrecht; sbormistr Jana Hrušková.
Hrají: Robert Jícha/Oldřich Smysl/Dušan Vitázek, Jana Musilová/Ivana Vaňková, Petr Gazdík/Ján Jackuliak, Jan Apolenář/Dalibor Hanzálek/Igor Ondříček, Zdeněk Junák/Jan Mazák, Jakub Uličník/ Rastislav Gajdoš, Petr Brychta/Vladimír Volečko, Martin Havelka/ Karel Škarka, Stano Slovák, Robert Rozsochatecký, Jiří Mach, Michal Kavalčík, Ondrej Antálek, Robert Musialek, Radek Láska , Zacharij Mazničenko, a další.
Premiéry 12. a 13. listopadu 2005 v Městském divadle Brno.