Scéna.cz 

Bítls: směs hnutí, folklóru, tradice a humoru

Hudební feérie Bítls obsadila od 4. března 2017 Hudební scénu Městského divadla Brno. Od svého uvedení už stihla pobrat ovace i nepochopení. „Lepší školní besídka“, zaznělo z jedné strany, „výborná nostalgie“, hodnotilo se na straně druhé. A do třetice – někteří mladí nezaujatě sledují a následně se s kamennou tváří obrací k rodičům s otázkou: „Mami, co to bylo?“. Připomnělo mi to okamžiky, kdy sousedka v pravidelném čase 18:30 hod poslouchala dechovkovou hitparádu, a odmítala si přiznat, že Josef Zíma začínal s rokenrolem.

Jaký byl muzikál Bítls pro mě?
Zazní první tóny, na pozadí scény v animované projekci odplouvá Titanik (mimochodem projekce nejsou v této inscenaci ojedinělé, výborně dokreslují scénografii Jaroslava Milfajta). Na molu stojí matka s dítětem v povijanu a přibíhá mladý otec, evidentně v lehce podroušeném stavu. A co tohle je vlastně za rodinu? Boženka a Jožo Stárkovi.
Po prologu rozvíří start představení na anglickém náměstí melodie Help a Twist and Shout. Poté se ocitneme v kuchyni, kde z rádia zní předchozí hudba a dospívající Pavlík se snaží na kytaře zachytit její akordy… Nostalgicky vzpomínám, že jsme The Beatles mohli v té době chytit leda z Rádia Luxemburg, a ti šťastní si možná přivezli LP z Jugoslávie. Až v 80. letech stanice Vltava vysílala stereo pořad 3x 60, kde poprvé zazněla kompletní diskografie skupiny včetně skladeb vydaných na EP a SP deskách. Poprvé jsme měli možnost slyšet tvorbu slavné skupiny. Ale ne všude bylo možno chytit VKV. Takže ti šťastní, navíc vybavení kotoučovým magnetofonem a mikrofonem Tesla, nahrávali a nahrávali. A jak to bylo s texty? Anglicky jsme neuměli, a tak jsme se skládali na pořízení překladu – 2,- Kč za stránku. Pak už přišly ke slovu mechanické psací stroje značky Consul, průklepové papíry a kopíráky. Až později se do českých kin dostaly filmy Help! a Perný den… Tolik malý exkurz k fenoménu The Beatles v bývalé ČSSR.

Autoři muzikálu Bítls v programu přiznávají, že v žádném případě neusilovali o životopisný kus. Upřímně, asi by to ani nešlo vměstnat do cca tří hodin divadelního času sedm let beatlmánie, kdy jako vlna tsunami se valila hudba a frenetické nadšení fanoušků z Evropy do Ameriky přes Austrálii zpět… Za snahu evokovat divákům tuto atmosféru patří Petru Štěpánovi, Janu Šotkovskému i Stano Slovákovi díky. Co nám tedy autoři předkládají? Příběh o dospívání, hledání prvních lásek, působení idolů a hudby na fanoušky všeho věku, o přetvářce dospělých, absurditách doby. Dočkáme se i humorné nadsázky ve stylu špionských filmů. Konečně, proč ne? Vždyť tajných a utajených donašečů a různých postav s krycími jmény, s utajeným ubytováním, bylo bezpočet. To vše ještě v kombinaci folklóru jižní Moravy, zejména slavnost Hodů, a různými svéráznými figurkami – počínaje myslivcem, hasičem, hospodským, učitelkou, a předsedou MNV či jeho tajemníkem konče, je jasné, že se divák nudit nebude. A jak to všechno kočírovat? Stačí nabídnout hlavní režijní i autorský záměr - celé to hraní, skotačení, zpívání a tančení posunout do roviny snění. Pak je na vás, kolik sníte, vypijete, přijmete. Stále nevěříte? Chcete být nohama na zemi? Dobře. Tak to si musíte počkat, až přijde Rockový Pánbůh, ten už vás snad přesvědčí. A že se na jevišti střídá jihomoravská vesnice s anglickým městem – to je další důkaz autorského snění.
To je právě ten správný klíč inscenace. A když už nelze vystačit s písněmi nebo taneční choreografií, přichází na pomoc kaleidoskopu příhod, setkání, konfliktů a nedorozumění animace Petra Hlouška, podpořená výborným světelným designem z dílny Davida Kachlíře. Scénograf Jaroslav Milfajt chytře vybral materiál - sáhl po struktuře vlněného kartonu v příjemných odstínech hnědé a béžové. Může připomínat dřevo, skálu, písek, ale i snové variace mořských vln, anglického manšestru, moravské lidové architektury, krabice, která skrývá tajemství.
Kostymérka Andrea Kučerová měla za úkol obsáhnout tři odlišná prostředí – anglický oděvní styl, šedou normalizační oděvní tvorbu a přepestrou snovou rovinu, květinové hnutí, postavy z muzikálů, pohádek a filmů. Vskutku pestrá směs.

Nejdůležitější jsou ovšem herci. Začněme u trojice vesnických kluků – Pavlík (Tomáš Dalecký), Žanek (Matyáš Kyncl) a Juřan (Jan Dvořák). Upřímně válí s mladickou čistotou, na jevišti jsou jistí, a drobná neohrabanost, která k pubertě patří, je prostě jejich nedílnou součástí. Ve zpěvu a angličtině mají prim. Radost, hravost a originální lumpárny z nich přímo tryskají, Mají ovšem i smysl pro zodpovědnost, přeci jen by na hodech chtěli hrát, touží svou kapelu někam dotáhnout. Nerozdělí je ani rozkol se zpěvačkou, drží si svou tvář.
Richard Starkey (Jakub Zedníček) má nelehkou úlohu. Na scéně se zjevuje až takřka po hodině, a hned všechny přivádí do rauše. Díky němu se na jevišti rozjede snový psychedelický blok bítlsáckých písní počínaje Lucy in the Sky with Diamonds… Figuruje tu jako tajemný cizinec, a jako správný Angličan s českými kořeny nedá dopustit na svou rodnou zemi. James B. (Aleš Slanina) je skvělou parodií na špióny gentlemany a pomádové hrdiny počínaje Limonádovým Joem a konče Supermanem. Skvěle zahraná slabost pro ženy, jeho striptýz uchvátí nejednu divačku.
Předseda MNV, Homola (Petr Štěpán) je přesnou karikaturou na různé patolízaly, mocné regionální politiky. No prostě, zkuste dát někomu moc, může to být o nemoc… Petr Štěpán skvěle balancuje mezi mocí a hloupostí, jednoduchostí a vychytralostí. Kolóšek (Alan Novotný), česká, pardon i moravská postavička, evokující naši národní „švejkovskou“ povahu nemá chybu. A divákovi vytane na mysli, že bez této povahy bychom asi nedokázali překonat všechny ústrky, útrapy a strasti, kterým jsme vystavováni. Rockový Pánbůh (Dušan Vitázek) svou nadsázkou s kafem a vizionářským viděním nasměruje diváka k feérii a snění. Z menších rolí stojí za zmínku Hospodský Jouza (Kristián Pekar), tak nám ten skvělý tanečník, zpěvák a herec pěkně přibral (smích)… Je to hokejový fanda, který panáka považuje za dávání gólů, a divák tuto vášeň může sdílet s ním. Své si užívají i Komorník (Robert Jícha), premiér Wilson (Miloslav Čížek), učitelka ruštiny (Martina Severová), tatínek (Rastislav Gajdoš), maminka (Ivana Vaňková), Alžběta (Viktória Matušová), Maňa (Mária Lalková), soudruh Šišolák (Zdeněk Junák), Monče (Michaela Mrkosová) či matrikářka (Miroslava Kolářová).

Inscenace Bítls je feérie se vším, co k ní patří: klipovým dějem odehrávajícím se na několika místech, komiksovým příběhem a hlavně s písničkami The Beatles. Jejich orchestrální verze s originálními texty dokážou potěšit, ale i dojmout. A o tom divadlo je - předávat emoce, mapovat historii, přinášet o ní svědectví. A do toho všeho vnést současnou interpretaci, názor a komentář. Takoví jsou brněnští Bítls, rebelové současné doby s historickými kořeny v květinovém hnutí, moravském folklóru a české švejkovské tradici s chladným anglickým humorem. (uf!!!)


www.mdb.cz