Scéna.cz 

NINE v české premiéře

Divadlo J. K. Tyla - soubor muzikálu a operety uvádí muzikál NINE v české premiéře od 1. prosince 2012 v Komorním divadle. Hudba a texty Maury Yeston podle Felliniho filmu 8 ½ z italštiny adaptoval Mario Fratti. Překlad a české texty Adam Novák. Režie Roman Meluzín; dirigenti Pavel Kantořík a Jiří Petrdlík; choreografie Pavel Strouhal; scéna Daniel Dvořák a kostýmy Dana Haklová Svobodová.

Muzikál vznikl na motivy slavného filmu Federica Felliniho 8 ½ z r. 1963 (Záhadný titul 8 ½ upřesňuje pořadí filmu ve Felliniho filmografii: jde o tvůrcův devátý film, přičemž jeden z předchozích byl pouze krátkometrážní). Fellini nikdy nepopíral, že v tomto filmu pojednávajícím o slavném filmovém režisérovi v tvůrčí krizi (M. Mastroiani) vycházel z vlastní životní zkušenosti.

Muzikál byl úspěšně uveden na Broadwayi v r. 1982, získal pět divadelních cen Tony, včetně té za nejlepší muzikál. Muzikál pak na stříbrné plátno převedl zkušený Rob Marshall, režisér oscarového Chicaga. Jeho film přímo hýří hvězdným obsazením: Daniel Day Lewis v ústřední postavě čtyřicátníka v krizi, v rolích osudových žen září Marion Cotillardová, Penélope Cruzová, Nicole Kidmanová, Judi Denchová, Fergie, Kate Hudsonová a Sophia Lorenová.

Na českých scénách nebyl muzikál dosud uveden. Navazuje v něm na linii tvořenou tituly jako Mechanický pomeranč, Caroussel, Gypsy, Monty Python´s Spamalot či Evita. Jedná se o třetí spolupráci s producentem a překladatelem Adamem Novákem, který přímo pro plzeňský soubor už přeložil mimořádně úspěšný Spamalot a Prodavače snů.

Na plzeňských prknech bude v roli režiséra Guida Continiho čelit více než dvacetihlavému ženskému živlu Bronislav Kotiš jako jediný muž v inscenaci, nepočítáme-li malého Guida, totiž devítiletou verzi hlavního hrdiny, a jeho kamarády.

„Úloha ženy v životě muže je něco, čehož smysl já opravdu pečlivě zkoumám celý život. A myslím si, že smysl to má naprosto zásadní, že muž je takový, jaká je jeho žena. A pak mě neobyčejně provokuje ta „hodina mezi psem a vlkem“, kterou prožívá Guido Contini. Krize středních let se tomu říká: chlapovi je čtyřicet, má pocit, že už všechno viděl, všechno napsal, všechno natočil, pomiloval všechny ženy – a neví, co dělat dál. Kde nalézt nějaký další smysl života než překročí ten mrtvý bod a najde úplně nové, ještě hlubší vrstvy toho všeho, co ztvárňoval nebo se pokusil nějakým způsobem uchopit, pojmenovat, porozumět tomu do té čtyřicítky. Je to typické pro muže toho věku a charakteru, ale myslím si, že to má obecný přesah. Že každý tvůrčí člověk musí projít takovouto krizí, kdy zjišťuje, co všechno na charakter jeho tvorby mělo či nemělo vliv,“ uzavírá režisér Roman Meluzín.