Scéna.cz 

Michaela Hořejší: Kudykama považuji za nový řád podívané...

Kudykam, příběh Michala Horáčka o 2009 verších a s hudbou Petra Hapky, provází mnoho poprvé. Oba mistři českého šansonu si vytkli náročný cíl, jakým je bezesporu vytvoření velkého divadelního příběhu. Poprvé se na scéně objeví i vizuální a technická kouzla na českých jevištích dosud neznámá. Hvězdné nebe se snese k zemi, jeviště prostoupí květy, bitvy, ptačí hejna, fantaskní atmosféru umocní 3D animace… „Kudykama považuji za něco výlučného, přinejmenším podle českých měřítek za nový řád podívané. Myslím, že lidé se mohou těšit na divadlo v tom nejlepším smyslu slova,“ slibuje Michaela Hořejší, autorka scény, kostýmů i spoluautorka námětu.

Mladá talentovaná scénografka se s Michalem Horáčkem poprvé sešla při natáčení klipového DVD Strážce plamenů v obrazech, které produkoval. „Vypadalo to, že si budeme umělecky rozumět,“ shrnuje jednoduše začátek spolupráce. U Kudykama je od vzniku námětu a libreta, přes výběr zpěváků až po samotnou realizaci. V den premiéry 22. října 2009 to budou přesně dva roky. Právě proto Michaela Hořejší v souvislosti s Kudykamem hovoří o neopakovatelné příležitosti, o výzvě k dokonalosti, o splněném scénografickém snu: „Byla jsem u zrodu, takže jsem se mohla přímo podílet na vytváření situací, obrazů i nálad. Postupně jsme se dostávali do logické souvislosti, sledovali hrdinův výstup z pátého suterénu Penziónu Svět až kamsi nezměrně vysoko, do přízemí… a pak, možná, ještě výš. Tvorba libreta se odehrávala v součinnosti s možnostmi scénografie – to, jsem za deset let práce na všemožných jevištích doma i v Evropě ještě nezažila. Vlastně neznám nikoho, kdo by to zažil.“

V první polovině představení proto jeviště nenápadně, ale suverénně traktují geometrické výseky světa uvnitř lidské mysli. Druhá polovina příběhu se odvíjí v šestimetrové hlavě, která leží na jevišti rozdělená do čtyř obydlených segmentů. A jednou nastane i okamžik, kdy se jednotlivé segmenty spojí a obrovská hlava otevřenýma očima pohlédne na diváky.

Scéna ožívá i zásluhou zapojení nejmodernějších technologií. Zapojení špičkových technologií klade nemalé nároky také na herce, vyžaduje maximální přesnost a soustředění. Herecká improvizace není možná už proto, že hra je ve verších, takže text musí znát všichni dokonale. K tomu ještě sledovat, co se děje ve zvuku i obraze, což v normální činohře není potřeba, vše musí být velmi přesně synchronizované. „Každopádně premiéra - to bude velký adrenalin, hlavně, aby nezradila technika! Modlím se, aby nám štěstí přálo. Kudykama jsem si dala jako dárek ke třicetinám, tak to snad všechno klapne,“ usmívá se Michaela Hořejší. A jak se vyrovnává s možná poněkud chmurným faktem, že práce scénografa končí premiérou, tedy ve chvíli, kdy představení začíná žít? „Kudykama určitě neopustím, je mou srdeční záležitostí. Takže si ho budu chodit hlídat i během repríz...“